28. 5. 2026
Jméno, které odvezl poslední vlak Mlha ležela na kolejích jako stará deka, kterou nikdo nevypral. Byla těžká, mokrá a tlumila zvuky. Jediné, co procházelo skrz, byl vítr. Ten pískal mezi pražci a nesl s sebou pach deště a rezavého kovu. Stála tam už hodinu. Nebo dvě. Čas se u kolejí počítá jinak. Nela se nejmenovala Čtěte více
28. 5. 2026
Kde kvetou lotosy i v noci Stará paní Alžběta říkala, že rybník za domem je bezedný. Ne proto, že by ho někdo měřil. Ale protože když se do něj podíváš v půlnoci, vidíš v něm víc hvězd než na nebi. Její vnuk, Matouš, jí nevěřil. Bylo mu dvanáct, a v tom věku člověk věří jen Čtěte více
28. 5. 2026
Hlídačka Hvězdného Mostu Na okraji světa, tam kde mapa končí a začíná jen černá čára, stála věž. Nebyla z kamene ani ze dřeva. Byla z ticha. V té věži žila Lyra. Nikdo nevěděl, kolik jí je. Vypadala na třicet, ale oči měla starší než kořeny hor. Vlasy jí tekly dolů jako rozlitý mléčný prach a Čtěte více
28. 5. 2026
Knihovnice, co sbírala neodeslané dopisy Na půli cesty mezi snem a probuzením stojí dům bez dveří. Najdeš ho jen když zabloudíš v myšlenkách moc daleko. Uvnitř je knihovna. Nemá regály plné knih. Má regály plné dopisů. Knihovnice se jmenovala Elian. Neměla věk. Vlasy měla bílé jako papír a prsty od inkoustu, i když nikdy nepsala. Čtěte více
28. 5. 2026
Most bez jména Za řekou, kde voda teče do kopce, stojí most. Nemá zábradlí. Nemá název. A nikdo neví, kdo ho postavil. Říká se mu Most bez jména, protože jméno dostaneš až když přejdeš na druhou stranu. A většina lidí to nedotáhne. Na začátku mostu sedí starý muž. Nemá peníze, nemá loď, nemá kouzla. Má Čtěte více
27. 5. 2026
Jméno měl Burek. Nikdo nevěděl proč. Našli ho u kontejneru za sídlištěm v únoru. Byl to kříženec, někde mezi labradorem a čímkoliv, co se ten den mihlo kolem. Váha odhadem 12 kilo, z toho 3 kila bláta a 1 kilo strachu. Oči měl hnědé a pořád se díval za záda, jako by čekal, že ho Čtěte více
27. 5. 2026
Mlýn u Černé vody Mlýn stál u řeky už 180 let. Místní mu říkali „U Černé vody“, i když voda byla spíš hnědá od rašeliny a listí. Poslední mlynář, Jakub, v něm mlel obilí ještě v roce 1968. Pak přišla povodeň, odnesla hráz a mlýn umlkl. Lidé se mu začali vyhýbat. Ne kvůli zříceným zdem. Čtěte více
27. 5. 2026
Noční na stole č. 7 Pavel pracoval v márnici Nemocnice Na Hrázi 14 let. Říkal, že horší je zubní pohotovost. Tam lidi křičí. Tady už mlčí. Každá noc byla stejná. Přijde sanitka, přiveze tělo, sepíše protokol, tělo do chladícího boxu. Hotovo. Pavel nemluvil s mrtvými. Mluvil s nimi až ráno, když dělal pitvu. Říkal, že Čtěte více
27. 5. 2026
Cirkus Bez Návratu Každých 11 let se v kraji objeví. Vždycky v noci mezi 30. říjnem a 1. listopadem. Přijede na starých vagonech, postaví stan za jednu noc a ráno už svítí světla. Jmenuje se Cirkus Bez Návratu. Nikde není na plakátech. Vstupné se neplatí penězi. Lída ho našla v roce 1997. Bylo jí 16, Čtěte více
26. 5. 2026
Poslední jízda čísla 447 Lokomotiva číslo 447 neměla jméno. Měla jen číslo vyražené do mosazné desky, kterou už nikdo nečetl. Rez jí sežrala půlku nápisu a déšť zbytek. Stála na odstavné koleji u Veselína už 17 let. Děti jí říkaly „Železný dědek“. Přelézaly ji, malovaly na ni srdce a nadávky, schovávaly se v kotli když Čtěte více