Štědrý den
Na Štědrý den...
Heidy byla toho dne dost smutná.
Byl Štědrý den a i když jí táta vždy připravil krásné Vánoce tak stejně Heidy nebyla šťastná... Chyběla jí maminka, která před čtyřmi roky zemřela na zákeřnou nemoc..
Její táta je moc hodný a dělá vše aby byl dobrým otcem i matkou.
Heidy ho má moc ráda, ale prostě vždy na vánoce jí popadne stesk a smutek... Před měsícem bylo Heidy čtrnáct let... Od desíti let žije jen s tátou...
Heidy kdo to zvoní na Štědrý den... Jdi se prosím podívat já mám teď něco na sporáku a nemohu od toho...
Dobrý den povídá Heidy... Za dveřmi stála babka s kapucí až do čela, že jí skoro vůbec nebylo vidět do obličeje... Chraplavým hlasem povídá -
Mladá dámo nesu vám purpuru... Mám jí hodně a tak jí tady rozdávám po vsi ať si provoní všichni domečky tou krásnou vůní... Ale na plotnu jí děvče dej až večer...
Děkujeme paní a nechcete jít dál se zahřát čajem, táta je doma a umí výborný čaj..
Ne ne, jsi moc hodná, ale já mám ještě doma fůru práce...
Tak nashledanou a děkujeme...
Tati to byla ňáká babka a přinesla purpuru, že jí má hodně a rozdává jí po vsi...
Tak to je hodná a znáš ji ?
Ne, vůbec, asi bude z vedlejší vesnice... Jo a říkala dát jí až večer na plotnu ..
Dobře Heidy tak jí někam polož a pojď mě sem pomoc...
Den utekl jako voda a byl večer... Štědrý večer...
Krásně připravený stůl pro dva a něm plno dobrot... Pod stromečkem pár dárků...
Heidy si u večeře opět vzpomněla na maminku jak nosila na stůl cukroví... Po tváří jí stékala slza když v tom si vzpomněla na purpuru...
Tati já přinesu v té plechové misce co v ní měla vždy máma ty voňavé, sušené květy tu purpuru ať nám to tady hezky voní...
Klidně jí přines ať to tady hezky vánočně provoní...
Heidy přinesla purpuru a postavila misku na jednu ploténku u sporáku, která byla ještě teplá ...
Teda ta, ale opravdu krásně voní, pronesl táta a Heidy se na něj usmála....
Mám Tě moc ráda tati...
Já Tebe tady holčičko a dobrou chuť a krásné Vánoce..
Krásné Vánoce odpověděla Heidy...
Oba si tiše pochutnávají na sváteční večeři když v tom se od sporáku ozve hlas....
Heiduško nechceš přidat ?
A nebo Ty Jiří, máte oba dost ?
Z misky s purpurou stoupá jemný obláček voňavého kouře a za tím obláčkem je maminka.. Má slavnostní šaty a rovná na misku ovoce... Láskyplně se na dcerku a manžela usmívá....
Heidy stéká po tváři jedna slza za druhou a nemůže ze sebe dostat ani slovo ba ani vstát a běžet maminku obejmout, sedí jak přikovaná....
Jiří oči vykulené, ústa dokořán a také není schopen ničeho...
Po chvíli ze sebe Heidy vyhrkla MAMI ?
Copak Heidy nejsi ráda, že sem tady ?
Bohužel budu s vámi jen dnešní večer a pak už nikdy více... Tak si to pojďme užít...
Jiří si vůbec nebyl jistý zda je to dobře a zda se má radovat a nebo se bát....
Heidy vůbec nechápala proč, ale necítila vůbec takovou tu pravou radost... Jakoby by jí něco říkalo ať se drží zpátky a zrovna tak to cítil i její táta...
Konečně se Jiří zhluboka nadechl a zeptal se... Jak je to možné, že si tady Marie ?
To Ti nemohu říct, ale máte radost, že na Štědrý večer budeme celá rodina spolu, že ano ?
Heidy jen kývla hlavou a vůbec nevěděla jak se má chovat... Dokonce někde hluboko uvnitř sebe cítila strach..
Jiří už měl jasno, že něco není v pořádku... Jeho žena Marie totiž nesnášela když někdo ukončoval větu stylem - ŽE ANO?
Marie nebo kdo to vlastně byl se posadila ke stolu a nalévala pro všechny z konvičky čaj...
Dej si Heidynko dokud je horký... Horký má nejlepší chuť...
Mami tak si mě nikdy neříkala... Říkala si mě buď Heidy nebo Heiduško, ale takto divně nikdy...
Dobře, dobře tak promiň holčičko... Ochutnej a řekni jak Ti ten čaj chutná...
Heidy pomalu zvedala hrnek k ústům... Otec už už jí chtěl zarazit když v tom ňáká neviditelná síla jí hrnek vyrazila z ruky a ten dopadl o kus dál na zem... Zázrakem horký čaj vůbec Heidy neopařil...
Žena, duch nebo co se to vlastně vydávalo za Marii vyskočila ze židle... Už neměla tu milou, hezkou usměvavou tvář, ale bledou a zlou až hrůza...
Opět ta neviditelná síla vymrštila misku s purpurou do vzduchu... Miska dopadla na zem, puprura začala neuvěřitelně páchnout a ta zlá neznámá zmizela ve zbytku dýmu co stoupal z purpury...
A od té chvíle už se nic zvláštního nestalo... Heidy s tátou si dlouho povídali o tom co se dělo, ale k žádnému rozumnému konci ani jeden nedošel.... Večeře, dárky, pohádky v televizi a spát.. Vše pak proběhlo jak má být... Ale pořád nad nimi viselo to co se stalo,,, oba to bolelo u srdce, že viděli milovanou maminku, která vlastně nebyla tou maminkou...
Druhý den povídá táta Heidy... Pojď projedeme se po okolí a poptáme se po té babce co přinesla tu purpuru... Třeba nám poví více, jestli jí tedy vůbec najdeme....
Jezdili po vesnicích, ptali se, ale nikdo o té babce nic nevěděl a ani nebyl nikdo komu by také přinesla taková zahalená babka purpuru...
Jedeme domů, to nemá cenu.... Kdoví kdo to byl...
Tak jo tati...
Hele, hele tati... To je ona...
Dobrý den madam.. Zahartusil hodně nahlas Jiří směrem k ženě, která seděla ve sněhu u zamrzlého rybníka na dřevěné trojnožce a něco míchala v kotlíku zavěšeném nad ohništěm...
Babka se prudce otočila a Jiří zblednul...
Heidy tak to je Tvá babička, kterou si nikdy neviděla... To je moje matka... Zlá a proradná a ovládá černou magii... Proto si jí nikdy nepoznala... Já tenkrát i s tátou jsme se odstěhovali daleko od ní.... . Dokonce bylo podezření, že tu nemoc na Tvojí mámu přivolala ona....
Co to mělo matko znamenat s tou purpurou...
Babka, Jiřího matka se začala hrozně smát... Smích zněl hrozně chraplavě a strašidelně až Heidy o krok couvla...
Sahala pro něco do kapsy špinavého kabátu když v tom opět ňáká neviditelná síla jí stáhla do rybníka pod led... Od té doby byla nadobro pryč a oba trochu mrzelo, že se nikdy nedozví pravdu a hlavně proč... Proč ta zloba... Měla prsty v mámině smrti a další a další otázky, které zůstanou navždy nezodpovězeny...
Tati a co bylo vlastně to co mě vyrazilo hrnek z ruky a vysypalo tu zlou purpuru a to co stáhlo Tvou zlou matku pod led, co to bylo?
Holčičko zlatá na to existuje jen jedna možná odpověď... Víš jaká?
Ano, MAMINKA....
Vidíš, že jsem Ti nelhal když jsem Ti říkal, že maminka s Tebou bude navždy a navždy bude nad Tebou držet ochranou ruku....
Heidy zašeptala... Díky mami....
