Hlas nad mraky část 8.
Někdy si Anna připadala strašně unavená.Bloudění nočními ulicemi bylo vyčerpávající.Dívání se do oken,kde se ještě svítilo a teplo domova hřálo.V chladných ulicích měli jen jeden druhého a to bylo vše.Pavel byl smutný.Jan jejich věrný průvodce se zmínil jedné sociální pracovníci Ivaně Červeňákové o jejich situaci.Pak dlouho seděli v parku a Pavel je přesvědčoval,že je čas odejít a ať Anna jde na Azyl .Viděl,že je už na pokraji svých sil.U Číňana se jim také stala jedna podivná věc.On vyšel před svůj krámek,restauraci a podal jim zase polévku.Poděkovali a on se na ně tak zvláštně podíval,laskavě a také tajuplně.Pak jim při odchodu povídá:Dávám vám dnes víc jídla, protože zítra už nepřijdete.Anna se na Pavla ustrašeně podívala.Už nesmíme???řekl Pavel.Číňan se srdečně usmál a řekl:Vaše cesta je jít dál....pak odešli.Byli plní zvláštních dojmů.S pokorou snědli jídlo a pak se uložili ke spánku na lavičku.Druhý den se potkali s Janem a ten se tak tajemně tvářil.Byl jsem u Červeňákové,dnes ve dvanáct máte přijít.Jděte tam!!!Tady to není pro vás.A tak šli...ještě ten den šla Anna na azylový dům v Rybově ulici.A Pavel na noclehárnu.Musseli se rozdělit.V azylovém domě Annu přivítala milá tvář korpulentní starší ženy.Anna pronikla do neznámého světa bloudících duší.Postupně se dozvěděla jejich příběhy.Skoro každý den se s Pavlem viděli,s vyjímkou dnů,kdy pracoval pro azyl.Anna vyprávěla svůj smutný životní příběh svojí psycholožce,která na azyl jednou týdně docházela.Ta se divila,co krutosti si Anna zažila od vlastní rodiny.Za nějaký čas,se Pavel dostal do sociálního projektu Restart.Ale sám tam jít na nechtěl,bez Anny nepůjdu.Nakonec mohla jít i Anna.Byl to malý jednopokojový být ve městě.Pocit,co oba zažili se nedal popsat,když měli zase střechu nad hlavou.Ale jejich radost neměla trvat moc dlouho.......A Otec co bydlí nad mraky?Ten o tom věděl své a jaká je jejich další cesta.
