Hlas nad mraky část 6.
Probuzení do jednoho chladného rána.Kolik jich ještě bude?Anna se probudila,Pavel ještě podřimoval.Byla rozlámaná z lavičky,ale spala celou noc.V noci kolem nich běhali krysy.Ten fakt musela vzít na vědomí,ale na ulici si zvyknete na cokoliv,ono vám nic jiného nezbývá.Nemáte totiž na výběr.Pavel Annu políbil do vlasů.Dobré ráno.Pak spolu šli najít něco k jídlu.Právě přicházel Jan.Ahoj,nesu jídlo je od pana Noháka.Zbylo od snídaně.Rozdělíme se.Daleko horší než krysy byly zlý lidé,co se nám pošklebovali,s opovržením se na nás dívali.Jejich pýcha jim nedovolí přijmout fakt,že na ulici se může ocitnout úplně každý.Nemusíte být trestaný recidivista,ani feťák,alkoholik,gembler,či žena lehkých mravů.Stačí,aby Osud rozhodl,že vás vyzkouší v takové zkoušce.Stačí, když vám někdo nezaplatí za vaši odvedenou práci,okrade vás,má přeci požehnání od slepé spravedlnosti nedokonalých zákonů.Když se společně najedli,popovídali si Jan jim vyprávěl o jedné svojí známé,znal jí už dlouho.Jmenovala se Maruška G.a pracovala tady v místě na veřejných záchodcích.Prý se můžeme přijít umýt,jít na záchod jako civilizovaní lidé a nemusíte používat křoví k vykonávání lidské potřeby.Anně se značně ulevilo.Později se s Marií seznámili a spřátelili se.Anna jí pomáhala s úklidem toalet a Marie byla zase ochotná pomoci,také jim nabídla,že jim vypere oblečení.Ten nad mraky jim posílal pomoc prostřednictvím lidí.Jaký je náš Stvořitel,nebezský Otec???Nikdy ho neuvidíte,ani neuslyšíme jeho hlas,ale podívejme se kolem sebe.Na jeho velkolepá díla.Na přírodu,krásu která ještě kolem nás zbyla.Na jeho velkolepá díla.Moře,hory,lesy,květiny, zvířata a v neposlední řadě na to,jak stvořil nás.Každý kdo je na ulici není flákač i Anna s Pavlem pracovali.Anna myla v jedné nedaleké restauraci nádobí,vždy na pár hodin.A i když někdy měla hlad,zvládla to.Také s Pavlem uklízely na nádraží vagón,který sloužil jako přednáškový vagón.Za vydělané peníze se vždy lépe najedli a nebo v sekenhandu oblékli.Každé místo kam vkročili si nějak pojmenovali.Hřiště,kde občas spali bylo Pískàč,byl tam všude písek.Nebo jeden park byl Zombičák,tam Anna poprvé uviděla kolemjdoucí jak ve zpomaleném filmu.Bylo to zvláštní.Jiné místo bylo zase park v růžové zahradě,všude tam kvetli a voněly růže.Tam chodili nejraději.Pak bylo místo,kde byli bronzový koně v životní velikosti a tekla tam voda.Děli se jim neuvěřitelné věci.Anna seděla na lavičce a nechala se hřát poledním sluncem.Zavřela oči a představovala si,jak zase bydlí s Pavlem spolu a vaří polední oběd.Snění a naděje bylo teď jedinou jistotou.A ten nad mraky?Jen tiše sedí ve svém mračném příbytku a sleduje dál jejich cestu.
Komentáře
Přehled komentářů
Dobrý den Vlastino. Je to moc pěkné a smutné. Také čtu sérii v osidlech, těším se na pokračování.
Re: Pro Helču
(Do, 24. 7. 2026 16:17)
Dobrý den paní Helenko.
Jsem ráda,že se moje seriály čtou.Tento Mezi mraky je ze skutečného života dvou lidí.Osidla budu teď zrovna psát.Hezký den Vlastina.

Krásný
(Helča, 24. 7. 2026 15:44)