Hlas nad mraky část 4.
Niť osudu spřádá kdosi neviditelný,snad je to osud sám.Nikdy nevíte co prožijete.Často je to něco,co by nás ani ve snu nenapadlo.Nechápete,proč zrovna vy to prožíváte a častokrát i když to vypadá jako nejtemnější noční můra,na konci toho všeho je světlo.To jsou taje osudu.Je snad tím Osudem samotný Stvořitel???Vybírá nám snad naši cestu?Jsou věci,které nám budou navždy utajeny.A co se děje tam v dálce za mraky???Když jsem byla malá,představovala jsem si Boha-Stvořitele jako dědečka v houpacím křesle na obláčku,co na nás malé lidské mravence dohlíží.Vím,že je.....existuje.Věřím a nepotřebuji ho vidět,ani slyšet.Vím,že je,říká mi to moje srdce.Naší společnou řečí je modlitba,také proud mých myšlenek.
Anna a Pavel seděli smutně,vše okolo nich bylo zabaleno.Ale,tam kam šli si mohli vzít jen to nejnutnější.Domácí,majitel Rainer chtěl platit vždy přesně.Když Anna nesmělými kroky došla k jeho kanceláři,co měl v domě,s obavami zaklepala na dveře.Dále!řekl stroze!Nesete peníze???Anna jako by oněměla.Bála se to jen vyslovit.Rainer zvýšil hlas,poznal,že o placení nepůjde.To mě nezajímá,že vám někdo nezaplatil!Chci svoje peníze!!!Pokud je nemáte,opustíte mojí ubytovnu ihned.Počkám do večera,pak se seberte a jděte.Anna přišla do jejich pokoje a Pavel věděl,že jim s placením už nepočká.Anna se rozplakala nikdy si nemyslela,že se jí toto stane.Pavel byl bezradný.....Zabalili si tašku,vzali něco málo k jídlu a věděli,že už je čeká jen jedna cesta:Do chladných zákoutí noční ulice.Netušili,proč tam musí jít,ale začala se jejich nelehká cesta.Co na ní prožijí?To vám budu vyprávět až příště.A hlas nad mraky?
