Prokleté zrcadlo část 3.
To zrcadlo bylo dovezeno až z Benátek.Před lety ho přivezl náš děda jako dárek pro naší babičku ze svých cest.Když ,moje babička zemřela,hádali se moje máma s tetou o zrcadlo,děda se rozzlobil a trval na tom,aby se dohodli, protože jinak zrcadlo prodá.Tak moje teta Nela vymyslela,že ta z nich,která se prvním vdá,ho dostane jako svatební dar.Na to si s mojí mamkou přísahali.A tak, když si Nela brala Jáchyma,mého otce moje matka na jejich svatbu nepřišla,jen poslala to zrcadlo jako svatební dar pro novomanžele.Nela moje teta z toho měla radost,aniž by tušila,že moje matka ze zloby zrcadlo proklela.Věříte Jano na prokletí???Ano,já na to věřím.Její kletba byla:Když se do zrcadla podívá někdo,kdo něco zlého udělá druhému,spatří v zrcadle svojí černou duši.Ten kdo nebude svého činu litovat,toho zrcadlo pohltí a už nevrátí zpět.Věra se podívala na Janu a řekla:Vím,zní to jako vymyšlená pohádka,ale je to pravda.Ty duše volající po odpuštění,v nocích pláčou a prosí o pomoc.Jen žena s krásnou a čistou duší,může kletbu zvrátit.Až budou duše volné,zrcadlo se samo rozbije na tisíce kousků.Třeba jste tou ženou Vy Jano.Já,no nevím.To asi ne.Ale Ano Vy slyšíte to,co druzí neslyší a vidíte,co nemohou vidět.Jednou to pochopíte.Odjíždím a už se nevrátím,je to daleká cesta.Ale chci Vám dát něco na památku.Musíte to přijmout.Šla ke šperkovnici,co měla na svém nočním stolku a vyndala z ní krásný starý medailonek ve tvaru srdce.Když ho Jana uviděla řekla:To nemohu přijmout.Ale prosím,vemte si ho a noste ho se vzpomínkou na mě.Ještě trochu váhala,ale pak ho z vděčností přijala.Byl krásný,vykládaný barevnou perletí,co ještě nikdy neviděla.Moc Vám děkuji Věrko,škoda že odjíždíte,i když Vás znám krátce,vidím ve vás moudrou přítelkyni.Bude se mi stýskat.Kdy odjíždíte?Už dnes v noci.A co se stalo z Vaší tetou?Otec od ní odešel a ona zmizela neznámo kam.Nikdo jí nikdy nenašel.Krátce na to zemřela i moje maminka Julie.
