PARANORMÁLNÍ PŘÍBĚHY A FANTAZIE

 Teplá deka  Bylo jí 48, když odešel. Dům po babičce zůstal prázdný. Staré trámy, vrzající schody a krb, který topil už tři generace. První týdny plakala. Pak už jen seděla. Dávala si přes kolena babiččinu starou vlněnou deku. I když bylo 28 stupňů. Uvnitř jí byla pořád zima. Krb nezatápěla. Jen se na něj dívala. Do třetí noci. Kolem druhé ráno uslyšela prasknutí. Jako když praská dřevo. Otevřela oči. V krbu byl oheň. Malý, tichý, oranžový. Nikdo ho nezapálil. Zvedla se a přistoupila blíž. V plamenech viděla tvář. Ne jeho. Babiččinu. "Babi?" zašeptala. Oheň se zachvěl. A z krbu to šlo. Teplo. Ale ne to obyčejné. Tohle teplo jí šlo až do kostí. Do míst, kde ji v noci pálilo. Další noc byl oheň větší. A s ním hlasy. Tiché, jako když někdo mluví v místnosti vedle. Slyšela smích. Dětský. Svůj. Z doby, kdy jí bylo 8 a sedávala tu s babičkou. Čtvrtou noc už nešla spát do postele. Přinesla si deku a křeslo. Sedla si ke krbu. Plameny najednou nestály. Zatočily se. A v nich se objevili oni. Ženy. Spousta žen. V dlouhých nočních košilích, s rozcuchanými vlasy. Některé mladé, některé jako ona. Všechny měly přes ramena deku. Babička stála uprostřed. Podala jí ruku skrz oheň. Ruka byla z tepla. "My jsme tady vždycky byly," řekla babička. "Když tělo zlobí. Když muž odejde. Když máš pocit, že už nejsi dost." Jedna z těch žen přistoupila. Měla kruhy pod očima. "Tohle je Marie. Její to řekl taky. Že je protivná." Další: "Tohle je Hana. Taky ji budil pot." Další: "Tohle jsem já. Před 40 lety." Chápala to. Nebyla sama. Nikdy nebyla. "Proč odchází?" zeptala se. Babička pokrčila rameny. "Protože se bojí. Bojí se toho, čemu nerozumí. Bojí se změny. A ty jsi se změnila." "Co mám dělat?" "Topit," řekla babička a usmála se. "Ne pro něj. Pro nás. Pro sebe." Od té noci krb už nikdy nezhasl. Sousedé říkají, že v jejím komíně jde kouř i v létě. Ona už nepláče. Přes den chodí na procházky. Večer si dá deku a jde ke krbu. Někdy tam sedí sama. Někdy jich tam sedí dvanáct. A všechny mají teplé ruce. Poslední noc jí babička řekla: "On se jednou vrátí. A zeptá se proč topíš v létě." Ona přikývla a přitáhla si deku výš. *A víš co mu odpoví?* *"Protože mi konečně není zima. A protože už nečekám, až ji dá někdo jiný."