Na dně
TAK JAK SE TĚŠÍŠ BARUNKO NA DNEŠNÍ POTÁPĚNÍ ? POPRAVDĚ TATI TROCHU SE BOJÍM. TAKHLE HLUBOKO JSEM SE JEŠTĚ NEPOTÁPĚLA.
NEBOJ, BUDU POŘÁD U TEBE A KDYBY NĚCO HNED SE VYNOŘÍME...
BÁŘE BUDE ZA PÁR MĚSÍCŮ ČTRNÁCT A MILUJE POTÁPĚNÍ..
JEJÍ TÁTA SE POTÁPÍ UŽ OD MLÁDÍ A NENÍ TO ŽÁDNÝ AMATÉR.
MAMINKA BÁRY JE VŽDY STRACHY BEZ SEBE KDYŽ OBA ODJÍŽDÍ K MOŘI, ALE VÍ, ŽE TO OBA MILUJÍ A TAK JIM DO TOHO NEMLUVÍ. NĚKDY LITUJE, ŽE SE PŘESTĚHOVALA S MANŽELEM I DCEROU DO ZAHRANIČÍ NEDALEKO OD MOŘE, ALE NA DRUHOU STRANU JÍ TĚŠÍ, ŽE MÁ BARUNKA STEJNÉHO KONÍČKA JAKO TÁTA...
TAK JSME TADY BARU A TAMHLE TU LOĎ SI MŮŽEME NA PÁR HODIN PŮJČIT. TO JE LOĎ TVÉHO STRÝCE A KDYŽ ZJISTIL, ŽE SE TAKÉ VĚNUJEŠ POTÁPĚNÍ TAK NÁM JÍ S RADOSTÍ PŮJČIL.
NO JO STREJDA, TEN JE HODNÝ, USMÁLA SE BARČA...
TADY ZAKOTVÍME, SKVĚLÉ MÍSTO... TAK ŠUP NEOPRENY, VÝSTROJ A JDEME NA TO...
JAKO VŽDY SE TO OBĚMA MOC LÍBILO. BÁRA POMALU KLESALA HLOUBĚJI A HLOUBĚJI POD DOZOREM SVÉHO OTCE...
BÁRA UKAZUJE OTCI RUKOU NA NĚCO CO SE RÝSUJE JEŠTĚ O NĚCO HLOUBĚJI.. NĚCO VELKÉHO A VYPADAJÍCÍHO ZLOVĚSTNĚ...
PO CHVÍLI VIDÍ, ŽE JE TO VRAK ŇÁKÉ LODĚ, KTERÝ UŽ MUSÍ NA DNĚ MOŘE LEŽET SPOUSTU LET... OPATRNĚ OBA PLAVOU KOLEM VRAKU A OBA JSOU POHLCENI TOU KRÁSOU A ZÁROVEŇ HRŮZOU... BÁRA SI ŘÍKÁ KOLIK ASI CHUDÁKŮ ZEMŘELO KDYŽ SE LOĎ NA VĚKY USADILA NA DNĚ...
PO NĚJAKÉ DOBĚ OTEC UKAZUJE BÁŘE GESTO, KTERÉ ZNAMENÁ, ŽE SE VYNOŘUJÍ...
OBA PLAVOU VZHŮRU A V HLAVÁCH JIM STÁLE BĚHAJÍ MYŠLENKY NA TEN ZÁHADNÝ VRAK...
OTEC SE VYNOŘIL JAKO PRVNÍ A ČEKÁ AŽ VYPLAVE I JEHO DCERA BÁRA....
VŽDYŤ BYLA HNED ZAMNOU KDE JE... PROBOHA BARU.
OPĚT SE PONOŘIL ABY SE PODÍVAL ZDA NĚCO NEUVIDÍ, ALE NIC... PO BÁŘE JAKOBY SE SLEHLA ZEM.. V TOMTO PŘÍPADĚ VODA...
ZOUFALÝ OTEC SE STÁLE DOKOLA POTÁPÍ A VYNOŘUJE, ALE NIC... NEMŮŽE BARUŠKU NAJÍT...
VYLEZL NA LOĎ A ZAVOLAL POMOC...
KONALA SE VELKÁ PÁTRACÍ AKCE.. SNAD DESET POTÁPĚČŮ SE SNAŽILO BÁRU NAJÍT, ALE MARNĚ..
OD TÉ DOBY SE VŠE DOMA ZMĚNILO.. TICHO, SMUTEK, VÝČITKY A PLÁČ... VYPADALO TO, ŽE SE RODIČE BÁRY ROZVEDOU...UŽ JE TO ROK CO BÁRA ZMIZELA NĚKDE V MOŘI, ALE OBA TO STÁLE MOC BOLÍ A OTEC SE UŽÍRÁ TÍM, ŽE DCERU VEDL K POTÁPĚNÍ...
NAVEČER SE OTEC BÁRY SEBRAL A ODEŠEL DO PŘÍSTAVU, ŽE SE TAM V HOSPODĚ HROZNĚ OPIJE... SEDĚL V ROHU SÁM A POPÍJEL...VEDLE KE STOLU SI SEDLA DVOJICE CHLÁPKŮ A I V TOM HLUKU JASNĚ SLYŠEL CO SI POVÍDAJÍ JAK OBA HULÁKALI.....
ŘÍKÁM TI, ŽE SE TI TO ZDÁLO.. TAKOVÁ BLBOST KDE BY SE TAK DALEKO VZALA ŇÁKÁ HOLKA...
A JÁ TI ŘÍKÁM, ŽE TAM BYLA... POŘÁD VIDÍM TY JEJÍ DLOUHÉ REZAVÉ VLASY..
BLBOST,TO MÁŠ ZE SLUNÍČKA...
TAK NEVĚŘ ALE BYLA TAM A PLAVALA..
COŽE JAKÁ HOLKA VMÍSIL SE OTEC BÁRY DO JEJICH ROZHOVORU..
ALE NIC,TENHLE CVOK TVRDÍ, ŽE VIDĚL PLAVAT HOLKU V MOŘI A PŘITOM TO NENÍ MOŽNÝ TAK DALEKO OD BŘEHU...
KDE,KDE TO BYLO...
ASI DVA KILOMETRY TÍMTO SMĚREM A MUŽ UKÁZAL RUKOU SMĚR...PREJ ZRZKA,HOLKA, HODNĚ MLADÁ,SKORO DÍTĚ,ALE NEVĚŘ MU ANI SLOVO JE TO BLÁZEN... JÁ JSEM SE TAM POTÁPĚL KVŮLI TAKOVÉMU VRAKU CO JE NA DNĚ TAK BYCH JÍ MUSEL VIDĚT...
OTCI BÁRY SE MÁLEM ZASTAVILO SRDCE...
TO NENÍ MOŽNÝ, VŽDYŤ JE TO ROK...ALE TO MÍSTO ODPOVÍDÁ I TEN VRAK A ZRZKA TO NEMŮŽE BÝT NÁHODA...
VYBĚHL Z HOSPODY A SPĚCHAL CELÝ ZMATENÝ DOMŮ....
KDYŽ UŽ BYL SKORO DOMA VIDÍ VENKU PŘED DOMEM POLICEJNÍ AUTA...
PANE JE TO ZÁZRAK,OPRAVDU ZÁZRAK,ALE VAŠE DCERA SE NAŠLA... PROCHÁZELA SE PO BŘEHU JAKOBY NIC...ALE NEMŮŽEME Z NÍ DOSTAT ANI SLOVO KDE BYLA CELÝ ROK...
VIDĚL JAK SE BARUNKA CHOULÍ U MATKY V NÁRUČÍ A HNED SE K NIM ROZBĚHL...
BARU, BARUNKO KDE SI BYLA,CO SE STALO, VŽDYŤ SI BYLA HNED ZA MNOU A UŽ SI NEVYPLAVALA...
PROSÍM TĚ NECH JÍ CHVILKU VZPAMATOVAT, OKŘIKLA HO ŽENA... BÁRA BRZY USNULA A NEZBYLO NIC NEŽ POČKAT DO RÁNA ZDA NĚCO ŘEKNE...
RÁNO MUSELA CELÁ RODINA NA STANICI VŠE SEPSAT... Z BÁRY ANI STRÁŽNÍK NEDOSTAL JEDINÉ SLOVO... PAK DO NEMOCNICE ZDA JE DCERA V POŘÁDKU A KUPODIVU VYŠETŘENÍ UKÁZALO, ŽE JE ÚPLNĚ V POŘÁDKU...
PŘI ODCHODU Z NEMOCNICE KONEČNĚ BÁRA PROMLUVILA..
MAMI, TATI PROČ TOHLE VŠECHNO KVŮLI PÁR MINUTÁM, VŽDYŤ MĚ NIC NENÍ...
HOLKA JAKÝCH PÁR MINUT... ROK SI BYLA PRYČ... CELÝ ROK..
TO NENÍ MOŽNÝ.. VŽDYŤ TA PANÍ Z TOHO VRAKU MĚ ZA CHVILKU DOPROVODILA NA BŘEH A TAM HNED MĚ NALOŽIL STRÁŽNÍK A ODVEZL DOMŮ TAK PROČ Z TOHO DĚLÁTE TAKOVÝ ROZRUCH...
JAKÁ PANÍ A KDE SI BYLA, TY NEVÍŠ, ŽE JE TO UŽ ROK ? BÁRA ZASYPANÁ OTÁZKAMI NIC NECHÁPALA A TAK SE DOMA DALA DO VYPRÁVĚNÍ...
TY UŽ SI VYPLAVAL KDYŽ JÁ ZAHLÉDLA O NĚCO HLOUBĚJI PANÍ V ČERNÝCH ŠATECH JAK NA MĚ MÁVÁ... MYSLELA JSEM, ŽE POTŘEBUJE POMOC TAK JSEM K NÍ PLAVALA.. ONA MĚ UKÁZALA AŤ PLAVEME K TOMU VRAKU... BYLO MĚ DIVNÉ, ŽE NEMÁ NA ZÁDECH VZDUCH, ALE NEŘEŠILA JSEM TO... NO A U TOHO VRAKU MĚ UKÁZALA, ŽE MÁM PLAVAT DOVNITŘ TOHO VRAKU A TAM MĚ UKÁZALA AŤ OTEVŘU TAKOVOU BEDNU....
OTEVŘELA JSEM JÍ A HROZNĚ JSEM SE LEKLA... UVNITŘ BYLA KOSTRA, MOŽNÁ DVĚ TO NEVÍM.. PAK SE TA PANÍ NA MĚ USMÁLA A PLAVALA SE MNOU AŽ KE BŘEHU... A DÁL UŽ VÍTE... TAK VIDÍTE, ŽE UTEKLA JEN CHVILKA A NE ROK...
RODIČE S PUSOU OTEVŘENOU NEMĚLI SLOV... ZA PÁR DNÍ SE VŠE VRACELO K NORMÁLNÍMU ŽIVOTU, ALE TO VYPRÁVĚNÍ BÁRY POŘÁD NEDÁVALO SMYSL.. RODIČE SE PUSTILI DO HLEDÁNÍ INFORMACÍ O TOM VRAKU...
MUSÍME ZJISTIT CO SE DÁ.. TŘEBA SE TADY ZTRATILA ŇÁKÁ LOĎ KDYŽ JSME TADY JEŠTĚ NEBYLI... A TAK ZAČALI OBA HLEDAT INFORMACE A VYPTÁVAT SE... VŠAK NIKAM TO NEVEDLO...
ZA PÁR MĚSÍCŮ TAKHLE NAVEČER NĚKDO BOUCHÁ NA DVEŘE..
DOBRÝ VEČER.. JSEM FRED A BYDLÍM NEDALEKO... SLYŠEL JSEM, ŽE SE VYPTÁVÁTE NA ŇÁKOU LOĎ CO ZMIZELA NEBO TAK....
BÁRA S RODIČI SEDÍ U STOLU A POZORNĚ POSLOUCHAJÍ FREDA CO SEDÍ NAPROTI NIM A USRKÁVÁ KAFE...
JE TO ASI DESET LET CO SE TADY ZTRATILA MALÁ LOĎ SE DVĚMA NA PALUBĚ... PREJ MANŽELÉ A MLADŠÍ, SE ŘÍKALO... PO ROCE BYL NALEZEN VRAK ASI DVA KILOMETRY OD BŘEHU, ALE TĚLA SE NIKDY NENAŠLA... PSALO SE, ŽE KDYŽ BYL TEN PÁR VIDĚN NAPOSLED TAK ON MĚL BÍLOU KOŠILY A ONA DLOUHÉ ČERNÉ ŠATY...
A MŮŽU SE TEĎ ZEPTAT JÁ PROČ VLASTNĚ VÁS TO ZAJÍMÁ ? ZNALI JSTE JE ?
NE NE, ALE KLIDNĚ VÁM NÁŠ DŮVOD VYSVĚTLÍME A DOUFÁME, ŽE NÁS NEBUDETE MÍT ZA BLÁZNY...
KDYŽ OTEC BÁRY DOVYPRÁVĚL CELÝ PŘÍBĚH TAK FRED POKÝVAL HLAVOU A S KAMENOU TVÁŘÍ ODVĚTIL...
JÁ SI TO MYSLEL...
PŘESNĚ TO VYPRÁVĚLA I MOJE DCERA KDYŽ SE PO ROCE VRÁTILA....
