JSEM ŠÉF
Jmenuji se Václav a vlastním menší továrnu na výrobky z kovu...Jsem hrdý na to, že jsem šéf a mám hodně peněz...
Nezajímá mě, že zaměstnanci jsou často tak unaveni, že při práci usínají...
Však je platím dobře a vůbec mě nezajímá, že ke konci měsíce už nemají na jídlo... Ať si najdou druhou práci na víkendy....
Já jsem si také vše musel vybudovat vlastním potem... Měl jsem na začátku pár stovek v kapse a dnes mám továrnu a to jen díky mé dřině,potu a odříkání....
Nikdo netušil, že Václav nikdy nemusel hnout ani prstem a že jako mladík zdědil velké jmění a továrnu si koupil jen proto aby byl velký šéf....
Lidem dával tu nejnižší mzdu co mohl a nároky na výkon neustále zvyšoval, neboť miloval vůni peněz....
Zaměstnanci mu neřekli jinak než "otrokář"...
Neustále zaměstnance sledoval jak rychle pracují a to buď osobně, že u nich stál a nebo v kanceláři na monitoru.... pořád si čmáral do bloku čísla a dělal si přehled kolik mu to asi tento měsíc vynese...
Po nocích počítal a zapisoval si vše...nespal a popíjel kávu aby neusnul.... stále přemýšlel jak z lidí vyždímat větší výkon,ale tak aby ho to nic nestálo....
Václav ačkoliv bezpracně se bohatým stal vůbec netušil, že je v podstatě chudší než všichni jeho zaměstnanci....
Neznal radost, neměl čas si ani najít ženu, nikam nejezdil, víkendy trávil doma a počítal, stále jen počítal.... všední dny byl v továrně od rána do večera a večer doma opět počítal zisky.....
Slovo zisk se stalo jeho přítelem,jeho náplní života a vše ostatní pro něj nemělo cenu...
Nechápal, že jeho zaměstnanci vydrží celý víkend doma bez práce....co asi dělají lenoši.... místo aby mě tady vydělávali tak se někde válí na gauči.....
A tak Václav žil nebo nežil,to je na každém jak to cítí....
Jako starý a před smrtí ležel dlouhodobě v nemocnici a pozoroval tiše jak ostatní pacienti mají návštěvy....rodina, děti, kolegové a kamarádi...
Tiše to pozoroval,byl sám, nikdo nepřišel, peníze leží doma a on tady.... možná ani neví, že sebou si na druhou stranu nevezme ani korunu.....
Přišla sestra a vyrušila ho z rozjímání...pane Václave nepotřebujete něco?
Václav se chvilku zamyslel a odpověděl...
Sestro prosím blok a tužku, musím si spočítat o kolik jsem přišel peněz zatím co tady umírám...
Sestra zhnuseně odešla....chvilku po té i Václav odešel aniž by znal výši ztráty....

Info
(Vlastina , 24. 10. 2026 7:41)