PARANORMÁLNÍ PŘÍBĚHY A FANTAZIE

Jitka  ,,52 let a 2 děti....vdova třetím rokem...  její smysl života jsou děti.... nejraději mluví jen o dětech a dá se říci, že skoro nic jiného nedělá než, že se jimi chlubí.... Děti už jsou dávno dospělé, zajištěné a z domu....Syn už má vlastní dítě a dcera dokonce dvě....

Jitka první o čem ráno v práci informuje své kolegy je to jak má zlaté, hodné a úžasné děti. Všichni už to berou s rezervou a už to ani moc nevnímají, neboť je to každý den stejný monolog.....

Jednoho horkého dne šla Jitka domů přes park a protože si chtěla chvilku posedět na sluníčku sedla si na lavičku vedle staré ženy. Taková od pohledu milá babička.

Jitka si chvilku užívala slunce,ale pak jí to nedalo a babičku oslovila. Babička se usmála a odpověděla..... také přeji hezký den a ano je krásné počasí. To Jitce stačilo k tomu aby babičku ihned informovala jaké má úžasné, hodné děti na, které se může vždy spolehnout...

Babička se pousmála a klidným hlasem jí odpověděla....

A víte to mladá paní jistě?

Jitka už už chtěla nasadit ostrý tón,ale babička pokračovala smutným hlasem...

Už jste někdy byla v situaci kdy jste od nich něco velkého potřebovala a nebo, že jste je odmítla když něco chtěli?

Jitka se začala smát a zvedla se....

Řekla, milá paní, mé děti by mě vždy pomohli,to si buďte jistá...a chtěla odejít...

Babička na ní koukala a povídá...

Také jsem si to myslela....

Být Vámi tak si je vyzkouším..... Já jsem o děti přišla když jsem jim oznámila, že moc toho nezdědí až jednou nebudu..... že domek prodávám protože potřebuji peníze....

Jitka po té zakroutila hlavou a s úsměvem odešla.....

Zhruba rok po setkání s babičkou Jitka vážně onemocněla... Přišla o práci a vypadalo to, že na delší čas bude potřebovat celodenní péči... peníze měla,ale sílu už ne aby byla doma sama...

Syn jí odpověděl....mamko hrozně rád bych,ale to nejde vzít Tě k nám...my nemáme vůbec čas, nechceš já Ti najdu ošetřovatelku,kterou by si platila a ona by pravidelně za Tebou chodila? A nebo léčebnu,co myslíš?...

Dcera odpověděla...mami u nás není místo...a ten prázdný pokojík má teď ten můj jako kancelář......a nechceš si někoho najmout, měla bys na to peníze, že jo? My teď zrovna moc nemáme..  

Jitka si v hlavě vše promítla... věděla, že obě děti mají místo, peníze a čas by se dal ušetřit třeba tím, že by na ňákou dobu nechali své koníčky u ledu.... koníčkům věnoval každý z nich pár hodin denně.  ..a těch pár hodin by jí zachránilo.....

Jitka měla devět měsíců ošetřovatelku... milá, mladší žena....

Jitka už neměla děti.... měla ošetřovatelku..

Té vše odkázala a když to oznámila dětem už je neviděla... už věděla, že jí měl každý rád když dávala a nic nechtěla...

Ošetřovatelka se stala její věrnou kamarádkou ačkoliv nevěděla, že je i dědičkou.....

Za dlouhou dobu šla Jitka zase parkem kde krásně svítilo sluníčko a kde opět seděla na lavičce ta milá a upřímná babička....

Jitka šla pomalu k ní a řekla babičce tichým hlasem....

Omlouvám se 

Měla jste pravdu ....

Babička smutně kývla hlavou....