Zlatá klec část 12.
Miriam zastavila po cestě na kávu,cesta byla opravdu únavná.Ale ona moc ráda řídila.Snědla malý sendvič,vypila kávu a zase vyjela.Nakonec musela uznat,že dojíždět denně takovou dálku,to by nebylo v jejích silách.Konečně viděla odbočku na Halowey,tak sjela s hlavní silnice a pokračovala podle navigace.Za půl hodiny byla v cíli.Když přijížděla k tomu honosnému sídlu,ani se nedivil a,že bylo tak velké,obehnané vysokými zdmi a velkou železnou,kovanou bránou.Vypadalo to jako kdyby ten dům,velký a bázeň vzbuzující,byl z jiného světa.Vjela až ke vchodu.Unylý správce jí otevřel těžké,vykládané dveře.Dobrý den,máte zavazadla?Pán Simon Jordán Vás už očekává v přijímacím saloně,je to na konci chodby.Zavazadla budete mít ve svém pokoji.Děkuji řekla Miriam.Kde je můj muž ?:zeptala se ještě,než odešel.Ten má pracovní jednání v Londýně.S velkou nechutí a hodně naštvaná procházela dlouhou chodbou toho cizího domova.Na konci chodby byla velká prosklená lodžie a hned vedle ten pokoj.S nechutí zaklepala na dveře.Vstupte!!!Uslyšela zevnitř pokoje.Byl to protivný ,uštěpačný hlas.Vstoupila.Vítám Vás Miriam.Konečně Vás osobně poznávám.Taky vás ráda poznávám.Tady se vám jistě bude líbit.Posaďte se.Kde je Viktor,myslela jsem,že po takové době odloučení mě s radostí přivítá.No,drahá Miriam,musel za obchodem,tak to je.A to tedy zrovna dnes!Ano,zrovna to tak vyšlo,usmál se.Ale ona si povšimla,jak sarkasticky to řekl.Pojďte,dejte si kávu,nebo snad raději pijete čaj?Obojí,řekla.Ale dnes jsem už měla kávu.Po cestě na benzínové pumpě.Podíval se na ní z poza svých luxusních brýlí a řekl:No,tu špínu z benzínové pumpy nemůžete srovnávat s mojí kávou,co mi vozí až s Kolumbie,Brazílie a Mexika.Podívala se na něj a klidně řekla:I levná káva může být chutná a těžko jí můžete považovat za špínu,když jste jí nepil,ani já jsem tu vaší kávu neposuzovala,když jsem jí ještě nepila.A teď jestli dovolíte,ráda bych si po tak dlouhé cestě odpočinula.Jistě,řekl se skrývanou nevolí v hlase.Váš byt je v levém křídle.Patrik,správce vás tam doprovodí,když nechcete vidět můj krásný dům.Ne, kvůli vašemu domu jsem nepřijela,jen protože si to přál můj muž.Vstala a odešla z pokoje.Díval se za ní plný vzteku.Když se za ní zabouchli dveře řekl tlumeným hlasem.No,však já si tě předělám k obrazu svému.Zavřela se v tom cizím pokoji,bytě který byl nevkusně zařízený.Pak si sedla na postel a řekla,jen tak pro sebe:Nechutný dědek!!!
