V osidlech lží část 11.
Noc utekla a brzy bylo ráno.Nařídila si večer budík.Uvařila kávu a udělala snídani.On ještě spal.Vešla do koupelny,na zemi se povalovalo prádlo.Přičichla k jeho košili,nebylo pochyb!Paul má ženskou.Táta a strejda měli pravdu,vzal si jí pro jejich vliv a majetek.Bylo jí smutno.Asi za půl hodiny uslyšela obvyklý šramot z jejich ložnice.Vešel do místnosti a hned spustil:Jsi oblečená na ven?Chystáš se snad někam?Ano,chystám.Řekl stroze a nalila mu ranní kávu.A kam?zeptal se důrazně.Budu zase pracovat v naší firmě.Vytřeštil na ní oči.Cože???Ale já si to nepřeji,co ti doma chybí?Podívala se na něj a odpověděla:Paule,já nejsem tvoje osobní služka,nebo otrok.Když chci znovu pracovat,tak budu pracovat.Bylo na něm vidět,jak se mu najednou začíná bortit ten jeho svět.Nechceš si to rozmyslet???zeptal se.Ne,jsem rozhodnutá,odpověděla.Nastoupila do svého auta,dávno ho neřídila.Pojeď raději se mnou,řekl.Ne,nechci jedu sama.Asi za půl hodiny zastavila u jejich firmy.Vstoupila hlavním vchodem.Dobrý den paní Ebbotová,řekl vrátný Malenc.Dobré ráno Jeffrey.Odpověděla mile.Její otec jí už netrpělivě očekával.Když procházela hlavní chodbou do jeho kanceláře,cítila že od tohoto okamžiku se její život navždy změní.A ten pocit byl správný.Zasedání správní rady začalo na minutu přesně.Projednávali se obchodní strategie,dalším bodem bylo místo generálního ředitele firmy, protože současný už chtěl jít na odpočinek.Jeremi se chystal promluvit.Paul si byl naprosto jistý,že místo bude jeho!Jeremi se ujal slova:Po dlouhé rozvaze ustanovují jako generálního ředitele svoji dceru Lisbet Ebbotovou.V místnosti zavládlo hrobové ticho!Paul zrudnul zlostí jako kdyby ho polili horkou vodou.Lisbet nemohla uvěřit vlastním uším.Byla z té náhlé zprávy v šoku.Paul opustil místnost a práskl dveřmi.Měl pocit,jako by ho někdo právě okradl.
