Podivné dědictví část 8.
Rihanna nečekala,že její sestra Féria takto zareaguje.Ukázala svojí pravou tvář,tu chamtivou.Rianna se vydala do města.Jen tak bloudila ulicemi,když uviděla na jednom domě nápis nakladatelství Fahir.Přišla blíže a zjistila,že hledají překladatelku.Neváhala a vstoupila dovnitř.Dobrý den,řekla.Rozhlédla se po místnosti.Okolo pobíhali lidé jako včely v malém úlu.Hledám pana Fahira.Kolemjdoucí jí pohotově odpověděl:Šéf sedí na konci této chodby,modré dveře.Děkuji.Pak se blížila na konec nekonečně dlouhé chodby.Modré dveře svítili už z dálky.Trochu váhala, něž na ně zaklepala.Dobrý den,jsem Rihanna Karimová,hledáte prý překladatelku.Ano!Jsem Akim Fahir,majitel tohoto nakladatelství,moc mě těší.Kde jste pracovala předtím?posaďte se.V Istanbulu v nakladatelství Gomlin.Podíval se na ní.Tak to je prestižní nakladatelství,proč jste odešla,mohu-li se ptát?Já tady v Mersinu zdědila dům po tetě Haside a vždy jsem tu chtěla žít.Miluji to tady už od dětství,když jsem jezdila za tetou na prázdniny.A vaše teta se jmenuje celým jménem???Jeho otázka jí trochu zaskočila.Ale odpověděla:Haside Marumiova Amiri.Jste přijata! řekl teatrálně.To je doporučení samo o sobě.Nemohla uvěřit,jak jí tak lehce přijal.Vaši tetu jsem znal velmi dobře a moc si jí vážím.Bude mi ctí zaměstnat její neteř.Podepsala smlouvu a měla práci.Plná radosti se vracela domů.Když za sebou zabouchla dveře svého domu,pevná linka se rozezvonila.Ach jo,to budou její rodiče.Féria už asi rodičům vše řekla.Zvedla telefon a pomyslela si:A je po klidu.
