Prokletá část 3.
V kameném domku v lese bylo příjemné teplo.Valerie seděla na dubové lavici u krbu ze kterého sálalo teplo.V místnosti bylo útulno.Najednou do tiché noci něco naříkalo.Jako by v útrobách lesa volalo o pomoc nějaké zraněné zvíře.Vzala si vlněný pléd a lucernu co visela u vchodu.Každý večer s ní svítila,pro náhodné pocestné,co by ztratili cestu.Vyšla do temného lesa.Nářek se k ní jakoby přibližoval.Blízko u cesty uviděla zraněného vlka.Trochu se ho bála,ale bylo jí ho moc líto.Sehnula se k němu a on z posledních sil zavil.Pak ho odtáhla na jutovém pytli,který nosila připnutý u pasu,pro případ,že by chtěla nasbírat dřevo na otop.Když ho dotáhla do svého domku,uviděla jeho zkrvavenou nohu,co mu uvízla v nakladené pasti,ještě že jí otec naučil,jak takovou past bezpečně otevřít.Vzala čisté plátno a namočila ho do chladné vody ze džbánu,co měla na malém stolku s umyvadlem z pálené hlíny.Ten nebohý vlčí tvor,těžce dýchal.S láskyplnou péčí ho ošetřila a zastavila krvácení pomocí léčivé masti z bylin podle receptu staré kořenářky Irmy,co bydlela v jejich lese na konci louky celá léta.Chodila k ní moc ráda a než zemřela předala jí svojí bylinkovou kuchařku,kde uváděla výrobu svých mastí a léků.Také jí předala všechny znalosti z bylinné lékárny.Za několik málo hodin vypadalo,že ten boží tvor to přežije bez újmy,past naštěstí zachytila nohu vlka jen na okraji jeho mohutné tlapy.Okolo domu strážili ostatní vlci z lesa a čekali,co bude dál s jejich vůdcem.Druhý den ráno,ulovila Valerie dva králíci a dala maso z nich vlkovi,aby byl silný,jinak sama pro sebe nelovila.Živila se z toho,co našla růst v lese a z občasných prací na nedalekém statku u statkáře Apolita Duára.Když jí viděl poprvé jeho pověrčivá žena Morin, ho varovala:Říkají o ní,že je prokletá,uhrane nám krávy,neber jí sem.Ale jdi ženo,je to chudák holka,co bojuje o holý život,vždyť to neměla v životě jednoduchý.Pomůžeme jí a ona zase nám.Kdo ti dává ženo do hlavy takové hlouposti o prokletí???Nakonec Morín poznala,jak je pracovitá a co toho zastane.Časem si ji oblíbila a už nic ohledně prokletí neřešila. Jednou jim ale onemocněl kůň,dostal silnou kolíku a ulehl.Morin měla vztek a tak chtěla zaútočit na chudáka Valerii,že ho uhranula.Ale hněv jejího muže jí v tom zabránil.Valerie vzpomínala na doby,kdy na panství léčily koně,jeden domorodý léčitel,který pocházel z vesničky v horách a léčil svoje koně.Otec se od něj hodně naučil.A tak Valérie mu toho koně pomocí zkušenosti jejího otce vyléčila.Několik nocí spala ve stáji a přikládala léčivé obklady,pouštěla žilou a dbala,aby kůň neležel moc dlouho,jinak by už nevstal.Nakonec po několika perných dnech se kůň s toho dostal.Od té doby si jí na statku všichni vážili a statkářova žena Morín,udělala přítrž drbům a pověrám.Zastala se Valerie před pověrčivými sousedy .Dny ubíhali a vlk kterého pojmenovala Volfi se už skoro uzdravil.Oba k sobě tak zvláštním způsobem přilnuli.Ten večer mu dala najíst vnitřnosti z koroptve kterou ulovila a vlk Volfi se ten večer postavil.Cítila,že se jejich cesty budou muset rozejít.A toho chladného večera otevřela dveře svého kamenného domu a dala mu volnost.Byl už pozdní večer a vlk se nenávratně ztratil v hloubi lesa.
