Prokletá část 18.
Gréta se ráno probudila a hned začala balit svoje věci.Sbalila i část cenností,co dostala za svoje služby.Toho časného rána hajný John kontroloval svůj revír,procházel lesem,prodíral se křovisky a na malém remízku blízko cesty našel i hrůzný nález roztrhaného Viktoriina těla.Hned jel pro strážce a také cestou zpět se stavil u Valérie,aby jí tu smutnou zprávu oznámil.Když se to dověděla smutkem se rozplakala,měla Viktorii ráda,jako svojí vlastní sestru.Pak přišli i strážci a musela jet s nimi do sídla svého otce,aby zjistili,co se vlastně stalo.Strážci vtrhli do komnaty a v jedné z nich přistihli akorát služku Viktorie Grétu,jak se pokouší o útěk.Našli u ní mnoho skvostných šperků a plno zlata!Zlodějko! Půjdeš do vězení,řekl jeden strážce.Čeká tě šibenice.Přísahám nekradla jsem,to mi dávala moje paní za jisté služby.Co se stalo včera v lese?Gréta jim vše vyprávěla,hlavně,co se stalo tu osudnou noc.Valerie nemohla uvěřit,že byla Viktorie takový zlý člověk!Nevěříme ti!Jistě jsi svojí paní zavraždila pro tu hromadu zlata, co jsme u tebe našli.Ne tak to není,zeptejte se kočího Henka,byl v lese s námi.Kočí její slova potvrdil.Co se mnou bude?plakala Gréta.Půjdeš do vězení!!!Za co? Nic jsem neudělala.Ale ano,napomáhala jsi ve špatnostech tvé paní.Valerie do toho zasáhla se slovy:pusťte jí!!!Je jen služka,nic neprovedla.Já pro ni budu mít jiný úkol,postarám se o ni.Gréta na ní s vděčností pohlédla.S tohoto domu chci udělat Sirotčinec,už jsem se rozhodla.Nechala ven zavolat všechny služky a sloužící.Všichni očekávali,co se bude dít.Valerie před všechny předstoupila a rozhodně řekla:Všichni co jste se sem shromáždili,můžete zůstat jako dosud.Z domu svého otce chci vybudovat dům pro sirotky a vdovy,aby nikdo z tohoto kraje netrpěl nedostatkem.Kdo chce může tu zůstat i nadále pracovat,práce bude dost,brzy tento dům zaplní smích dětí.Správcová tohoto domova bude Gréta,která pokud se chytne jakýchkoliv špatností,půjde zpátky do vězení,kterému jen o vlásek utekla.Toto místo bude místem radosti.Kdo nebude chtít zůstat, může odejít,dostane svojí mzdu.Po těchto slovech se všem viditelně ulevilo,že neztratí domov ani svojí práci.Byl už podvečer a Valerie s Johnem naložili na povoz truhlu s jejími věcmi i se skříňkou se skrýše a vydali se pomalu na cestu.V jejím domku bude zatím bydlet její chůva,které domek přenechala.Za nedlouho přijede z Valmontu.Sestru pohřbili na remízku,Valerie jí nechala zhotovit pomníček.Všichni v Arlington Row se divili posledním událostem,také zpráva,že nechala v sídle svého otce zbudovat sirotčinec,vzbudila velkou pozornost tamních lidí.Po svatbě,se Valerie se přijede do sirotčince podívat.
Cesta do Hempširu rychle utekla,Valerie byla šťastná,že opět vidí svého Antuana.Vše jemu i ostatním vyprávěla.Vévoda Alfréd se nemohl vzpamatovat ze zprávy o smrti Viktorie.A přes to všechno se na vévodském dvoře konali velkolepé přípravy na svatbu.Vévoda dal poslat kočár pro Valeriinu chůvu do Valmontu.Ta byla pozváním velmi mile překvapena.Přípravy už vrcholili a všude bylo slyšet veselí ze svatby.Nevěsta Valérie byla krásná,Antuan zářil štěstím.Ten den se z markýzy stala vévodkyně z Hempširu.Po svatbě jeli s Antuanem do Arlington Row a navštívili chůvu,pak Antuan s Valerií šel na místo,kde byl Viktoriin hrob.Valerie dala na hrob kytici rudých růží.Valerie navštívila dům svého otce,z kterého byl sirotčinec.Všude byl slyšet dětský smích.A ten Viktoriin hrob na malém renízku všem bude navždy připomínat,že Zlo,vždy bude potrestáno.Dobro nad zlem totiž vždycky zvítězí.
