V osidlech zla část 25.
Charlotta se probudila až v poledne.Z kuchyně už voněl oběd,co teta vařila.Vstala a vešla do jejich kuchyně.Teto,proč jsi mě nevzbudila?Už je poledne.Proč bych tě budila,byla jsi přeci po noční.Co bude dobrého?Kotlety na zelenině.Mňam....řekla Charlotta.Teto koupila jsi noviny?Ano,cestou když jsem šla na nákup.Přečti,co tam píší,ještě jsem neměla čas je pročíst.Ve čtvrti Sant Žermén našli bezvládné tělo.Mladá studentka byla napadena krátce po 23 hodině.Útok útočníka nepřežila,byla na místě mrtvá.Policie pátrá po pachateli.To je hrůza teto,aby se už člověk bál jít večer ven.Jakou jsi měla včera službu?Charlotta se zamyslela a pak odpověděla:Víš,v sanatoriu je to dost náročné,jsou tam lidé,co už zapomněli být lidmi,žijí ve svých každodenních bludech a jen léky a izolace je chrání před ostatními a sebou samými.Pracovat s jejich myslí,pomoci jim najít cestu z toho začarovaného kruhu je někdy nadlidský úkol.
Alexandre Nöel ležel ve své posteli.Když se probudil, nepamatoval si,co se vlastně stalo.Ale včera přišel dost pozdě a hned padl unavený do postele.To probuzení bylo jiné,než ty ostatní.Probudil se celý od krve.Pach té krve byl po celé posteli.Ale nejhorší na tom bylo,že ta krev nebyla jeho vlastní.Nechápal to!!!Nikdy se mu to nestalo....měl celou košili zbrocenou krví a na své tváři plno škrábanců.Nechápal,co se děje.Chvíli jen tak nepřítomně zíral na sebe v zrcadle.S odporem odhodil košili do prádelního koše.Pak sundal pošpiněné prostěradlo.Začali mu zase ty ukrutné bolesti hlavy.Dej si koňak,našeptával mu cizí hlas v hlavě.Dej mi pokoj!Vypadni z mojí hlavy.Pak se rychle osprchoval.Není to z těch léků???Mám asi halucinace.Najednou jako by byl někým jiným,jeho hlas se poněkud změnil,zhrubl.Líbilo se ti jak jsi jí byl v patách???Neboj se to přiznat.Jak se bála,když kráčela sama v ulicích.Její zrychlený dech,tvůj zrychlený tep.Jak prosila o život,ale ty nejsi takový posera jako oni dva,ty jsi jí ukázal,kdo je nad vším pánem.Líbilo se ti,jak se do jejího mladého těla bořil nůž???Vím,že se ti to líbilo,tak se nestyď,neboj se nikdy na to nepřijdou....
Patricie Lambertová a její tým stále pátrali po pachateli,ale tento čin byl jiný,na místě činu byl nalezen velký kuchyňský nůž od krve oběti.Pachatel měl rukavice,ale na místě byla nalezena maska,co mu strhla těsně před smrtí,pod jejími nehty cizí dna.Musela ho dost poškrábat v obličeji.Nevíme jestli jde o jednoho pachatele,nebo je jich víc.Patricie upila ze svého šálku kávy,ani už nepočítala kolik jich vlastně ten den vypila.Giom,Piér a Solomon její kolegové měli už teorii,profil vraha se pomalu rýsoval.Patricie se otočila ke svým kolegům a razantně řekla:Myslím si,že hledáme ve špatných vodách.Ten,vrah musí být nenápadný,asi i samotář,podle profilu by mohl trpět i nějakou duševní nemocí,ale léčí se jen ambulantně.Proto nám stále uniká,on vždy po vraždě někam zmizí,třeba do sanatoria.Tam se schová a pak když si vyhlédne další svojí oběť, znovu vyrazí na svůj lov.Noár jen tiše přitakal.Máš pravdu Patricie,proto ho nemůžeme chytit,zaměříme se na jeho dna porovnáme v databázi podobných trestních činů.Všiměme si,napadá stejně staré ženy,podobných rysů,po každé zaútočí jinak.Tento útok byl jiný,brutální.Protože použil nůž.Mám pocit bylo to poprvé,tak ho to vzrušilo,že neuhlídal svojí masku,oběť zemřela proto,že uviděla jeho tvář.
