V osidlech zla část 24.
Charlotto,můžete tu dnes zůstat déle?Dobře doktore Thortne.Pokud budete chtít vezmu vás pak domů.Řekl Tomas Tortn.Děkuji,řekla Charlotta,pak už mi nic nejede a chci spát doma.Tak snad bude klidná noc.Taky doufám,řekla Charlotta.Noc byla opravdu hodně náročná.Na oddělení byli i dlouhodobě hospitalizovaní pacienti s různými poruchami osobnosti,po těžkých traumatech,schizofrenici,co nebyli schopni žít v normální společnosti.Lidé duševně choří.Praxe v tomto sanatoriu nebyla vůbec lehká.Hlavně noční služby,byli více než náročné.Bylo krátce po páté hodině ranní,doktor Thorton unaveně klimbal v křesle ve svém lékařském pokoji.Charlotta zase v malé sesterně na sedačce.Za hodinu přijde po noční střídání.Doktorka Fraiserová a doktor Sedwick.Hodina utekla a Charlotta a doktor Thorton odjeli domů.On bydlel v centru Paříže a Charlotta zase ve čtvrti poblíž.Sotva se otevřeli dveře tetina bytu,teta hned spustila.Lotto,tak někdy Charlottě říkala.Zase se tu přez noc vraždilo.Cože???Tady u nás ve čtvrti?Ano,celou noc s toho nespím.Našli další děvče,asi ve tvém věku.Beztak toho budou plné noviny.Teto,jsem k smrti unavená,na klinice to bylo náročné,přivezl mě doktor Thorton.Jdu trochu spát...pak mi vše povíš.Dobře,řekla teta.Tak se vyspi.
