Podivné dědictví část 2.
Cesta do Mersinu trvala asi něco přes hodinu.Ajmal Imur se s jejich matkou znali,on jí říkal teto Amiro.S Haside Amiri s jejich tetou se znali už od dětství.Byl do ní zamilovaný,ale ona nikoho nechtěla.Jejich matka Amira Džamany a jejich otec Sarim Džamany se také znali mnoho let byli z jednoho města.Rianna a Feria si uvědomili,jak ten čas plyne.Konečně dojeli do cíle.Jeho advokátní kancelář byla v nejvyšším patře budovy.Vešli do moderního přízemí a pak hned do výtahu.Ve 12 patře budovy měl Aimal Imur svoji kancelář.Konečně se otevřeli kožené dveře jeho kanceláře.Prosím pojďte dál.Posaďte se.Vaše teta Haside Amiri,zemřela náhle.Odkázala vám Rianno vše jako jediné svojí dědičce.Především tedy dům tady v Mersinu a nějaké peníze.Pokud dědictví přijmete,stačí podepsat dokumenty o vlastnictví a tady jsou klíče od domu.Máte čas vše ještě uvážit.Je tu dána jen jedna podmínka:Dům nikdy neprodat,ani nezbourat.To je divná podmínka.Řekla Féria.To ano,přitakala Rianna,ale já nemám v úmyslu ho prodat,chtěla bych se sem do Mersinu přestěhovat.Je tu ještě dopis pro vás,ale teta mi kladla na srdce,abych vám zdůraznil,že přečíst si ho můžete jen až budete sama,je jenom pro vás.Dobře děkuji.Podepsala patřičné dokumenty a převzala dopis a klíče.Pak se sestrou odešli.Pojedeme do domu?Ano,pokud chceš,řekla Rianna,rovnou tam zůstanu i přez noc.A co na to řekne Tuan?Co by měl říkat,jeho se to netýká,já ten dům chci,mám ho ráda už od dětství.Feria se zatvářila,co ti teta píše?Rianna se na ní podívala a řekla:To je jen pro mé oči.Slyšela jsi?nebo ne?Nebuď zvědavá,budeš brzy stará.Já se už budu vracet do Istanbulu.Řekla Feria uraženě.Jak chceš,to je na tobě.Hodím tě ale k domu.Pak jeli do ulice Hiradžiho 5.Jeli mlčky, atmosféra mezi nimi nebyla moc dobrá.Jdyž zastavili u domu,Feria prohlásila:To je ale hnusná barabizna!Nato vztekle zabouchla dveře od vozu a odjela.Rianna,šla k domu.Do těžkých dveří zasunula velký kovaný klíč.S dveřmi otevřela i plno krásných vzpomínek.
