PARANORMÁLNÍ PŘÍBĚHY A FANTAZIE

Pohádka je krátký, často prozaický příběh s nadpřirozenými a fantastickými prvky, který obvykle poučuje a pobaví. Mezi typické znaky patří magické postavy a předměty, kontrast mezi dobrem a zlem a ustálené formulace na začátku a na konci příběhu. Pohádky původně vznikaly v lidové slovesnosti, ale dnes existují i autorské, umělé pohádky. Hlavní znaky pohádky Fantastické a nadpřirozené prvky: Výskyt kouzel, magických předmětů (např. létající koberec) a nadpřirozených bytostí (např. víly, čarodějové, draci). Kontrast: Zobrazení boje mezi dobrem a zlem, často s jasným vítězstvím dobra. Symbolika: Používání symbolických prvků, jako jsou magická čísla (3, 7, 12) a barvy. Ustálené formule: Často začíná a končí typickými frázemi, jako například „Bylo nebylo…“ nebo „Zazvonil zvonec a pohádky je konec.“. Postavy: Typizované a anonymní postavy, například princezny, králové nebo mluvící zvířata. Poučení: Dětem pohádky zprostředkovávají informace o světě a pomáhají jim utvářet názory a postoje k řešení problémů. Typy pohádek Lidové: Původně ústně předávané příběhy, jejichž původní autor není známý (např. pohádky sbírané Karlem Jaromírem Erbenem a Boženou Němcovou). Autorské: Vytvořené konkrétním autorem, které mohou obsahovat i reálné prvky a děj se odehrává v určitém čase a na určitém místě (např. pohádky od Karla Čapka, Hanse Christiana Andersena).