S paničkou
Jsem doma sama s paničkou. Páníček musel na noční..
Už jsme obě po večeři a panička se dívá na televizi. Já ležím v pelíšku a odpočívám...
Za chvilku za mnou přijde kamarádka Barunka. Nikdo z lidi jí nemůže vidět protože Barunka za mnou chodí každý večer z místa kde se tomu říká za duhovým mostem...
Poprvé jsem to zažila tenkrát s Benem na nádraží když mě přišel na pomoc a pak přišla Barunka a ta chodí denně...Od Barunky vím, že ten velký pes byl Ben.. Nevím jak je to možné, ale s Barčou si můžeme normálně popovídat, samozřejmě v naší psí řeči...
Barunka už odešla a já koukám co dělá panička... Aha, chystá se spát do postele tak to musím vyskočit za ní aby se nebála když páníček není doma... Panička mě pohladila a popřála mě dobrou noc. Já na oplátku se stočila u jejích nohou....
Po nějaké době nás obě vzbudil zvuk jak se někdo šťourá v zámku u vchodových dveří... Panička úplně zbledla a jediné co řekla bylo - proboha Robinko....Já běžela rychle k oknu a koukala na noční nebe s prosbou ať nám někdo pomůže...
Za chvilku stál vedle mě Ben a za ním Barunka...
Panička stála a v ruce pevně držela váleček z kuchyně...
Ve chvilce se rozlétli dveře a dovnitř vešel velký chlap... Chtěla jsem se po něm vrhnout a kousnout ho do nohy, ale Ben mě zastavil... To samozřejmě panička neviděla, že nejsme doma jen my dvě....
Chlap se rozhlédl a šel rovnou k paničce.. Cestou mě chtěl kopnout, ale stihla jsem uhnout...
V tom se Ben rozběhl směrem k tomu chlapovi a ten spadl na zem... Rychle vstal a koukal o co zakopl, ale nic neviděl.... Mezitím panička couvla až do rohu místnosti...
On se opět vydal za ní...
Barunka se rozběhla, vyskočila a kousla ho do zad...
On se rychle ohnal protože nevěděl co způsobilo tu bolest na zádech.. Ale zase nic neviděl... Začal být více vzteklý a začal na paničku křičet kde má peníze...
Vím, že peníze jsou třeba aby mě mohla panička koupit dobroty a to sem tak nemohla nechat...
Popadla jsem ho za nohavici a cloumala mu s nohou a v tu chvíli mě došlo, že necítím žádný pach... On není živý... Jakto, že ho panička vidí? Asi člověčí duchy může vidět, ale psí ne... Podívala jsem se na Barunku a Bena a bylo jasné, že oni to vědí, že ten chlap je duch.... Pustila jsem mu nohavici a popošla dál.... Pak jsem si stoupla před paničku a vrčela jak o závod....
Ben chytil chlapa za rukáv a oba zmizeli...
Bledá panička si šla uvařit kafe a mě dala piškoty za statečnost...
Najednou panička povídá... Holka zlatá to je divný.... Vždyť dveře jsou pořád zavřené a nepoškozené jako když jsme šli spát... To je divný....
Zeptala jsem se Barunky a ta mě řekla jen - neřeš to.. Ten zatoulaný duch se už nevrátí... Ben ho dovedl tam kam patří...
Pak zmizela i Barunka...
Ležím v pelíšku a nemohu usnout... Pořád vidím jak ten chlap vyrazil dveře tak jak je možné, že jsou celou dobu zamčené a nepoškozené...
Robí vstávej, vzbuď se... Jdeme ven... Holka co se Ti asi zdálo. Celou noc si vrčela a kopala...
Od chvíle co se někdo šťoural v zámku už to byl sen... A já se tak bála o paničku...
Hurá jdeme ven....
