Na nádraží
Krásný letní den a tak vzal páníček Robí, že si vyjedou vlakem na výlet... Čekají na vlak na malém obyčejném nádraží kde jsou jen dvě koleje... Není tam nic jiného než okénko s občerstvením a dvě lavičky... Lidí co čekají na vlak je tu dost jako každý rok v letním období..
Oba, já i Robí se otáčíme, neboť je slyšet ňáký rozruch.. Po peróně běhá mladá žena, pláče a ptá se lidí zda někdo neviděl její malou čtyřletou dcerku, že než se otočila tak byla pryč a nikde jí nemůže najít.... Ukazovala lidem letní klobouček růžové barvy s tím, že malá má šatičky stejné barvy...
Robinsonka, zkráceně Robí začala poskakovat a kňučet, že chce pustit z vodítka... Vím, že by se to nemělo, ale pustil jsem jí...
Běžela rovnou k té plačící ženě.. Očichávala si jí a když žena dala ruku s kloboučkem níže tak očichávala i klobouček...
Robí se rozběhla jak smyslů zbavená někam za nádraží a já za ní...
Nikde jí nevidím a tak z plných plic na ní volám, ale nic... Robí je hodně chytrá a vždy si dokáže poradit a tak si sednu na lavičku a počkám... Lidé z perónu se také rozcházejí a jdou pomoci hledat tu malou....
Robí zatím běhala po okolí a hledala všude kde měla pocit, že by mohla být ta ztracená holčička... Snad hodinu běhala, ale nenašla.... Se sklopenou hlavou a smutným pohledem se vracela zpět směrem k nádraží když v tom za sebou slyší hluboké zaštěknutí... Otočí se a tam velký, mohutný pes s velkou hlavou...
Protože necítila jeho pach tak hned věděla, že ten pes už není mezi živými... Nevěděla, že za života se jmenoval Ben a byl to obávaný drsňák...
Ben na Robí koukal a chvilkami se zahleděl někam jinam... Pak se tím směrem rozběhl a Robí za ním... Říkala si, že jí Ben přišel pomoci a měla pravdu...
Doběhla za Benem až k rybníku...
Ben běží porostem kolem rybníku jak o život... Robí za ním..
Ben se zastavil a hluboce zaštěkal... Robí kouká a uprostřed rybníka vidí lodičku a v ní holčičku, která hrozně pláče...
Ben zaštěkal na Robí a zmizel... Bylo jí jasné, že se vrátil za duhový most odkud jí přišel na pomoc....
Věděla, že sama nezvládne loďku dostat ke břehu, ale cestou si všimla malé hospůdky odkud šel hluk což ona nemá ráda...
Vběhala dovnitř a začala hrozně štěkat a skákala i kňučení zkusila a pořád se vracela ke dveřím a zpět...
Jeden z hostů co měl psa povídá... Chlapi ten pes chce ať jdeme ven, něco nám chce ukázat...
Dovedla je až k rybníku a oddechla si, že ta malá nespadla do vody a že pořád sedí uplakaná v loďce... Jeden z mužů dotlačil loďku ke břehu a Robí je všechny dovedla až na nádraží..
Vše dopadlo dobře a holčička se vrátila v pořádku ke své mamince... Ta jí zprvu vynadala co že to vyvedla, ale pak jí objala...
Robí byla řádně odměněna plno dobrotami snad od všech na nádraží něco dostala....
Koukám, že Robí upřeně hledí na oblohu a tiše kňourá... Nevím co to znamená, ale asi to má ňáký význam....
Význam to skutečně mělo...
Díky Bene...
