Stíny minulosti část 27.
Ráno klaply dveře.Tentokrát odešla Melinda daleko dříve než obyčejně do práce.Dorin měla dnes noční službu.Seděla ve svém pokoji a pila ranní kávu.Byla zamyšlená a skoro přeslechla drnčící telefon.Prosím!Dorin,tady Sean.Moc rád bych tě viděl.Co ty na to?Dnes mám noční od deseti večer.Ty jsi teď v práci,Melinda už taky jela,asi před půl hodinou.Pak se chvílí odmlčel a řekl: Dorin já bych chtěl,aby veděla,že jsem její otec,už nechci čekat,tolik času jsem už ztratil.Prosím!!!!zvaž to.Dorin se zamýšlela a řekla:Dobře naplánuji společné setkání u nás doma.Už brzy.Pak zavěsila.Cestou do práce přemýšlela,jak to vše zorganizovat.Možná,pozvat Seana na Melindiny narozeniny.A tam všechno prozradit.Udělám to tak,řekla si v duchu a otevřela dveře nemocnice,ve které pracovala.Melindě zatím utekl den v práci.Když přišla domů hned v chodbě jejich rozlehlého bytu ucítila vůni vařeného jídla,co uvařila její máma,než odešla do práce.Jídlo bylo ještě teplé.Otevřela dychtivě dveře do jejich společné kuchyně a než stačila odklopit pokličku od hrnce na sporáku,zadrnčel telefon.Neochotně ho zvedla.Prosím!Dobrý den!Tady Mikejla Qwinettová.Mikejlo!proč voláte?Je toho více.Ráda bych se s vámi sešla,bylo by to možné???Ano.Kdy?: řekla Melinda.Co zítra v kavárně Vayage.
