Stíny minulosti část 25.
Ráno se probudila do posledního rána v Madridu.Bylo krásné slunečné ráno.Zavazadla už byla připravená na odjezd.Dorin také už vstala.Konečně poletíme domů,pomyslela si.Do Rosenhilu.Někdo zaťukal na dveře jejich hotelového pokoje.Dále řekla Nora.Tak po obědě budeme odjíždět na letiště.Řekl Daniel.Sean prosí,aby jste byli připravené.Zase z malého letiště.Dobře,řekla Nora.Všem o tom řeknu,jsme už připravené.Vejdu se k vám ptala se s obavou Dorin?Melinda se usmála a řekla:Mami letadlo je pro šest pasažérů,neboj.Nora nerada létala,podle ní mají nárok létat jenom ptáci.Sešli se v hotelové jídelně.Dali si tentokrát jen lehký oběd.Za hodinu musí odletět.Auto je odvezlo z hotelu.Na malém letišti se už vše chystalo k odletu.Sean žertoval:Dámy,nemáte těch zavazadel o trochu více???Guliam jejich pilot se tomu smál.Nebojte zavazadlový prostor je dost velký.Tak nasedat,zavelel a hurá zpět do nebeských výšin.Malé cestovní letadlo Seana Blančeta se odlepilo ze země a po chvíli se vzneslo k nebesům.Let probíhal lehce jen nepatrné turbulence zvedali Dorin žaludek.Ale vše ustála.Nevolnost pominula,jakmile jim pilot oznámil,že budou přistávat. Konečně doma!!!
