Růže z Noter Dame část 35.
Za malou chvíli se domem linula vůně čaje a kokosových sušenek podle receptu jedné známé kuchařky madame Loráns Suartiérové.Piér upíjel čaj a byl vděčný za tichou pozornost Eleonory.Po chvilce slýšeli capkání Loliných nožiček.Ta malá princezna se vloudila k nim do pokoje a spustila.Já nemohu spát stlejdo!Povíš mi pohádku?Eleonora řekla:Dnes né drahoušku,strejdovi není dobře.A co se mu stalo???Něco moc smutného.Piér se trpce usmál a řekl té malé:Pokud maminka dovolí,povím ti pohádku.A o čem???Výskala Lola.O jedné princezně,co se změnila v anděla.Tak pokud chcete Piére,jste hodný,ale po pohádce hned spát Lolo.Ta malá ho vzala za ruku a odešli do jejího pokojíku.Eleonora osaměla.Ani nepostřehla tiché zaklepání na dveře.Tak byla zamyšlená.Rosetta pomalu vešla a když uviděla Eleonoru,jak je zamyšlená chtěla odejít,ale ta jí pokynula,aby si k ní přisedla.Neruším vás?Ne, odpověděla Eleonora,naliji vám čaj?Ano,děkuji.Pak se dali do pokojného hovoru,většinou to bylo ohledně pohřbu.Eleonora jí nabídla,že by mohla založit vlastní šicí salón,kde by šila svoje vlastní návrhy a učila dámy z vyšší společnosti šít.Rosetta o tom uvažovala a byla nadšená tím nápadem,ale trvala na tom,že si místnosti v levém neobydleném křídle domu sama na vlastní náklady zrekonstruuje,jen co na to řekne Antuan?O to se nebojte Rosetto,ujistila jí Eleonora.Tenhle nápad je spojil.Budu muset dát výpověď u paní Debuázové,asi nebude ráda.Ale je to na vás,řekla Eleonora.Jsem vám za mnohé vděčná,pronesla Rosetta.Už pozítří je pohřeb.Bude v Notrdamské kapli sloužit mši otec Fabián Soertiér za naši zemřelou a pak jí uložíme do hrobu k otci.Víte Eleonoro, najednou jsem v okamžiku matkou,nevím co mě čeká.Mám strach.Nevíte,kde bych našla kojnou?Znám jednu z Boajánsého statku jmenuje se Puažénová Janika.Je to děvečka,má mnoho sourozenců,je vdaná za Žiliena Puažéna je předákem na statku.Nedávno se jí narodil syn.Dám jí vědět,statek je daleko,ale mohla by se na čas přestěhovat s mužem a synem sem k nám,dům je obrovský a máme volný hezký zahradní domek,je prostorný a i v zimě obyvatelný.Kolik jí mám nabídnout franků???Já to zařídím!Ne prosím Eleonoro,chci výdaje na dítě plně hradit,už takhle máte s námi starosti.To ne,řekla Eleonora,to že jste tady mi moc pomáhá,bydlet v tak obrovském sídle sama jen s kuchařkou by bylo pro mě nebezpečné a teď je tu vaše milá rodina a Pier.Prosím,pomůžeme si navzájem?Rosetta se na ní vděčně podívala a souhlasila.Pak se zeptala:Kde je vlastně Piér?Vypráví Lole pohádku.Rosetta dávno věděla,že ty dva k sobě cítí něco víc než jen přátelství.Oba se milují.Tak jako já miluji Antuana,ale on mnou jistě pohrdá.Eleonoro,jak se má Antuan?Snad dobře.Chce zůstat nějaký čas mimo Francii.Chtěla jsem mu než odjel něco říct,ale ztratila jsem odvahu.Já ho Eleonoro miluji,až teď to cítím jasně,ale nikdy by si mne nevzal.To je nesmysl!řekla Eleonora.On vás Rosetto miluje od prvního okamžiku.Po smrti Frančesky už nežil.Chodil jak tělo bez duše.Ale od doby,co vás poznal,cítí zase lásku.Ale teď utíká....před kým????Před vámi,myslí si,že není pro vás dost dobrý.To nejsem spíše já.Jsem jen švadlena,dcera zkrachovalého šlechtice.A teď i svobodná matka.Eleonora si povzdechla,i já po letech miluji.Rosetta se na ní se zájmem podívala,pak řekla:Vím,mého bratra,tak jako on miluje vás.Ale neodvažuje se to dát vám najevo.Pak se obě pousmáli a dál si povídali až do pozdního večera.
