Moje přízraky část 6.
Akorát přišla sestra,bude vizita oznamovala.Dnes přijde jiný pan doktor.Doktor Noel John.Zastupuje našeho doktora Mirence.Proč? zeptala se Tara.Musel z rodinných důvodů odjet,ale v pátek se vrátí.Je mladý a móc hezký,zamrkala sestra na Taru.No teda sestřičko!No co řekla sestra,mám taky oči.Toho si všimne každá.Za chvilku letmé zaťukání.Vstoupil do místnosti,vysoký mladý muž.V bílém plášti vypadal honosně.Byl opravdu moc pohledný,jeho temně modré oči Taru přímo hybnotizovali.Dobrý den jsem doktor Noel John.Doktor Mirens mě informoval o vašem zdravotním stavu a oba jsme dospěli k závěru,že příští pátek vás pustíme domů.Podívala se na něj a rozplakala se.Kde je to doma? Stále si na nic nevzpomínám.Položil jí ruku na rameno.Neplačte,vše se může ještě změnit.Paměť se vám paní Reilyová může vrátit.Chce to čas.Uděláme ještě kontrolní vyšetření,než vás propustíme.Podívala se na něj a řekl a:Víte,připadám si tak divně,jako by okolo mě byli přízraky bez tváří.Ani nevím,kde bydlím,kdo jsem a všechno mi připadá cizí i já jsem cizí,sama pro sebe.Dívám se do zrcadla a v něm je úplně cizí žena.Hledal v sobě utěšující slova.Pak řekl:Jste jako nepopsaná kniha,berte to jako výhodu,ponořit se do svého života.Vše bude dobré.Odešel.Zase byla v pokoji s tou sobě cizí ženou.
