Kdysi jsem tu žila část 6.
Stela Dowaniová si dala záležet,aby Houp měla vše co potřebuje.Její knížky zbožňovala,měla všechny,co kdy vydali. Konečně jí uvidím, pomyslela si.
Janis se nestačil divit,jak se Houp pohybuje po domě,jako by tu opravdu někdy žila.Únava je dostihla oba.Cesta do Beringtonských skal,byla dost únavná.Všude se rozprostírají hluboké lesy,které lemují vrcholky skalisek a tvoří krásné přírodní scenérie.Jezero Long jen dokresluje tu krásu okolo.Druhého dne se probudili do slunného rána.Janis oznámil,že odjede po obědě,jakmile dojde správcová Stela Dowaniová.Houp se vyspala přímo do růžova.Asi za hodinu po obědě přišla Stela Dowaniová.Lehce zaťukala na vchodové dveře.Dále,zavolala Houp,která byla zrovna v rozlehlé hale.Vstoupila a hned se širokým úsměvem řekla:Je mi ctí slečno Memoryová,poznat vás osobně.Těší i mě paní Dowaniová.Pro vás jen Stela,jsem už léta správcová v tomto rozlehlém domě.Neviděli jsme se někdy,někoho mi připomínáte?Ale nemohu si vzpomenout.Ale Stelo,to není možné,vmísil se do hovoru přicházející Janis.Janisy,ráda tě vidím,já Tebe taky.Keit je ve Francii.Pozdravuje a děkuje,posílá ti dopis,asi opět nějaké úkoly okolo domu.Dobře,zařídím,co je potřeba.Co Giom? zeptal se Janis.Tak můj drahý synáček přijede o víkendu konstatovala Stela.Zdržíš se?Rád by tě viděl.Bohužel musím jet do Lionu na služební cestu.Už v neděli a dnes chci odjet,musím ještě domů pro nějaké dokumenty.To je škoda,odpověděla Stela,rád by tě viděl.Tak příště.Pozravuj ho ode mne.Budu.Pak Janis zmizel v útrobách tak rozlehlého domu.Houp zalévala v hale květiny.Jak se vám tady Houp líbí?Je to tu kouzelné.Odpověděla.Víte Stelo mám pocit,jako kdybych to tady znala.Ale věřte mi,nikdy jsem tu nebyla.No,život je plný záhad:řekla Stela zasněně.Vážně se někomu podobáte.Janis asi za hodinu odjel.Nechtělo se mu.Houp,pro tu měl slabost už jako malý kluk.Bylo v ní něco tajemného.Dokázala kouzelným způsobem vyprávět svoje zvláštní příběhy.Mávala mu,než sjel na úzkou lesnatou cestu,co vedla od domu.Byla v domě jen se Stelou.Stela najednou povídá:Nebudete se tu Houp bát,až odjedu?Pousmála se a řekla napůl žertovným tónem hlasu:Mám pocit,že jsem doma.Stela si jí prohlédla a zamířila ke svému autu.Nashledanou,cokoliv budete potřebovat zavolejte v hale je u telefonu moje číslo.Volejte i v noci,pokud by se něco stalo.Nashledanou!!!!Houp osaměla a měla zvláštní pocit.Jako by byla v naprostém bezpečí domova.
