Kdysi jsem tu žila část 10.
Houp už z dálky viděla,kdo se blíží k jejich domu.To snad není možné, pomyslela si.Stela se na ní udiveně dívala.Pak řekla napůl v žertu:Vidíte snad ducha?Ne jen jednoho známého námořníka.Gioma.No to je můj syn z prvního manželství.To je náhoda,včera jsem ho potkala u jezera Long.Stála jsem na molu a dívala se na řeku a najednou v dálce loď.Tedy hausbót.Ano,to je jeho láska.Jmenuje se jako Vy!Dobrý den Houp,hlaholil.Tak Vás bych tu nečekal.Ahoj mami,jdu na to dřevo.Stela se potutelně usmívala,Houp celá zčervenala.Odešla do kuchyně a začala vařit.Pak šla do zahrady za Stelou a řekla:Zvu vás oba na oběd.Vařím,tak budu ráda,když se najíme společně.Uvítám společnost.Dobře,budeme rádi.Stela šla za Giomem.Giome,dnes obědváme tady,jsme zvaní.Houp vaří.Podíval se na matku a pronesl: Skvělý!!!
