3. 4. 2025
Hranice-každý z nás toto slovo vnímá jinak.Já říkám,že nastavovat hranice sobě i druhým je naprosto přirozené a nezbytné.Pokud totiž neznáme hranice druhých lidí,můžeme je snadno překročit a pokud to uděláme vědomě,pak nastane problém v mezilidských vztazích.V praxi to znamená,že nedělám to,co jiní nechtějí,abych nebyl manipulátorem.Úcta a vzájemný respekt,to jsou právě ty pomyslné hranice.Je to prostor,do kterého bychom nikdy neměli vstupovat.Dnes se lidské,společenské i mravní hodnoty dost posouvají.Lidé neradi o hranicích slyší,ale běda, když někdo překročí nebo nerespektuje ty jejich vlastní.Pak je hned zle.Hranice,to je pomyslná ohrada naší osobnosti . Když chci, aby ty moje někdo druhý respektoval,nepřekračuji hranice těch ostatních. Z Fantazie Fantazie Vlastina
3. 4. 2025
Už zas nemohu spát. Tak bdím tu pod hvězdami. A kdo mi spánek vzal? To nemám zdání. Snad byl to lásky sen. Co toužila jsem znát. Snad byl to právě ten,kdo chtěl mě milovat. Snad byl to noci pán. Co pod hvězdami. Se celý stříbrný k mým ústům sklání. Fantazie Vlastina
3. 4. 2025
Poslední co řekla když odcházela, bylo - Spinkej brouku... Poté se mu zatmělo před očima a Ted upadl do úplné tmy... Laura za sebou zabouchla dveře a byla "navždy" pryč... Začalo to celé zhruba před rokem.. Ted potkal Lauru a okamžitě se do ní zamiloval.. Laura tvrdila, že ho také miluje, ale měla zcela jiné plány. .. Svatba nebyla, ale společné bydlení ano... Brzy začala Teda deptat a ožebračovat... Tedovi ňáký čas trvalo než si přiznal, že jeho vysněná láska není anděl, ale sám ďábel... Ted učinil všechny kroky aby ho nemohla dál ožebračovat a vyhodil jí z bytu, který byl jeho... Nechápal vůbec, že Laura všechno přijímá s ledovým klidem a stále ho oslovuje, Brouku... Vzala kufr, odešla a Ted si zhluboka oddechl... Tak a bude klid říkal sám sobě... Ale nevěděl, že Lauřin plán teprve začíná. Že to co bylo až doteď, byla jen krutá předehra... Měsíc poté co Laura odešla s kufrem a Ted si oddechl zazvonila u jeho bytu - Ahoj Tede, musím s Tebou mluvit, můžu na chvilku dál ? Ted souhlasil... Laura se posadila do křesla a Ted naproti ní... Tak co chceš, proč si přišla !!! Hned Ti to řeknu, můžu udělat kafe ? No jo, co mám s Tebou dělat... Laura uvařila kávu, ale do jednoho šálku dala ještě něco navíc, jed !!! Usadila se zpět do křesla a začala vyprávět jak byla tam a tamhle a který film viděla včera a jiné věci, které Teda vůbec nezajímali.... Ted pořád čekal co vlastně chtěla tak důležitého... Dopil kávu a za pár chvil věděl, že umírá její rukou... Spinkej brouku... To byla její pomsta... Ted leží mrtev na koberci.. Laura má dobrý pocit z pomsty.. Pár měsíců poté Laura umírá na zástavu srdce. Byla sice mladá, ale nevěděla o vrozené vadě, kterou měla i její babička... O HODNĚ POZDĚJI A HODNĚ Dál. se narodil chlapec Tom a úplně na jiném místě holčička Linda... Krásné děti brzy vyrostli. Z ní byla krásná žena a z něj velice pohledný muž... Potkali se úplně náhodou a byla to láska na první pohled... Svatba nebyla, ale společné bydlení ano... Linda s oblibou říkala Tomovi - Ty můj brouku... Když ho takto nazvala poprvé Tomem jakoby projelo milión voltů.. Kde já jen tohle už slyšel, pořád přemýšlel a bylo mu to až nepříjemné, ale Linda ho tím ráda zlobila... Po pár měsících začal Tom Lindu psychicky deptat... Začal křičet, nadávat, urážet a hlavně začal být nevěrný.... Přestal chodit do práce a nechal se Lindou živit... Ta po krátké době řekla A dost !!! Vyhodila Toma z bytu a oddechla si.... Pořád, ale měla pocit jakoby už někdy přesně toto viděla a zažila... Po pár týdnech už na vše zapomněla a žila dál a sama... Nečekaně po tak dlouhé době zazvonil Tom u dveří... Mohu na chvilku dál ? Je to moc důležité... Moc se jí nechtělo, ale souhlasila..Dala na stůl dvě sklenice s džusem... Tak povídej Tome... Prosím Tě Lindo jsem po zápalu plic můžeš prosím zavřít to okno ? Linda se zvedla a šla k oknu mezitím Tom nasypal do její sklenice jed... Linda se vrátila od okna... Tak a už mluv proč si přišel... Tom povídal páté přes deváté a čekal až se Linda napije... Čekal na moment své pomsty... Linda vzala do ruky sklenici, že se napije... když měla sklenici až u úst Tom se rychle natáhl přes stůl... Sklenici jí vytrhnul z ruky a obrátil jí celou do sebe... Hřbetem ruky si otřel ústa a tiše koukal na Lindu... Ta ačkoliv nevěděla proč mu tiše řekla - Spinkej brouku, spinkej Tede ... Tom ještě z posledním výdechem zašeptal - Lauro ? Ani v druhém životě osudu neutečeš... Z mého webu Fantazie Vlastina