PARANORMÁLNÍ PŘÍBĚHY A FANTAZIE

Jsi moje světlo v temnotách. Když naděje se v nocích ztrácí. Jsi můj důvod,proč chci. Se smát.   Kdy v okamžiku, kdy s tebou nejsem. Tě tolik postrádám. Z Fantazie - Básně  Fantazie Vlastina

Rozepsané na Fantazii   Fantazie Vlastina

Fotoalba   Fantazie Vlastina

Malíř pokojů - Fantazie   Byl to nejlepší malíř široko daleko..  Uměl malovat nejen zdi, ale i obrazy na stěny. Když na bílou zeď namaloval například vlčí mák tak vypadal jako živý. Zval ho každý ze širokého okolí ať mu vymaluje pokoj a do bílé barvy ať vsadí ten a nebo tamhleten obraz... A vždy po sobě zanechal precizní práci...  Dnes maluje čtyři místnosti u váženého občana a má dostat za práci více než slušně zaplaceno.  Každá místnost jiná barva a jiný obraz... První bleděmodrá s červenou růží. Ta uznal majitel, že je dokonalá.  Malíř se dal do druhé, která má mít bílé zdi s obrazem západu slunce.  Udělal první bílou stěnu a šel si dát svačinu. Po návratu nevěřil vlastním očím. Uprostřed bílé stěny velký tmavý flek, který připomínal lebku..  Přemaloval to místo, ale po pár minutách totéž. Nechal tuto stěnu na později a začal malovat další. Opět za chvilku velký tmavý flek... Další a další stěna také.. Malíř byl z toho zoufalí. Nechám to tu do zítra vyschnout a půjdu zatím na třetí místnost. Opakovalo se to i tam a pak i ve čtvrté místnosti...  Poprvé si malíř nevěděl rady... Vše dělá správně a zdi jsou suché a krásně připravené tak kde je problém ? Nevěděl to a propadal panice...  Majitel už měl řeči proč to tak dlouho trvá a co ty fleky... On však nevěděl..  Nakonec ho majitel vyhodil a najal si jiného malíře pokojů...  Takto se to opakovalo u dalších tří zákazníků...  Malíř byl nešťastný a trápilo ho nejvíce to, že nevěděl proč se to děje.. Za celou svou kariéru se s tímto nesetkal a když tak si vždy poradil... Ale teď nefungovalo nic z toho co znal...  Okolí si rychle zvyklo, že jim maluje někdo jiný a dokonce mnohem levněji... Nový malíř na otázku jak to, že je tak levný odpovídal - Protože nešidím zákazníky... Zanedlouho už každý věděl, že tamten malíř své zákazníky bral jak se říká, na hůl..  Kvůli flekům na stěnách a šizení dostal přezdívku - Flekatý šejdíř...  Od té doby už maloval jen méně důležité místa jako půdy, sklepy a jiná místa kde to znělo převážně prázdnotou. Ale i tak si nechal pan "Flekatý" slušně zaplatit...  Babka co bydlela nedaleko byla hodně dobrý člověk a bylo jí líto jak ten věhlasný malíř dopadnul a rozhodla se, že mu dá příležitost..  Pět místností plus chodba, řekla malíři a ten ani vteřinu neváhal a na zakázku kývnul...  Dobře pane a teď kolik za to budete asi tak chtít, zeptala se babka...  Nó, paninko to bude dost drahé takových metrů na bílo...  A kolik tedy ? Malíř se na babku zadíval a strašně mu připomněla jeho babičku, která už dávno nežije...  Vzpomněl si jak ho měla ráda a on jí. Na prázdniny, které mu vždy udělala tak krásné, že se mu ani nechtělo domů k rodičům... Jak mu četla a hladila ho po vlasech... Prostě cítil v tu chvíli něco co ho přimělo říci této babičce cenu za práci..  Tak tedy jak jsem říkal, bude to hodně drahé a přesněji řečeno - Pekáč povidlových buchet a kafíčko.. Souhlasíte paní s tou cenou ?  Babce radostí ukápla slza.. Jakby né, móóóc děkuju a jdu hned zadělat na buchty... A barvy jsou támhle v komoře, měl malovat syn, ale ňáko se mu do toho nechce... Však to znáte, děti...  Flekatý šejdíř nelitoval, že to prakticky bude dělat zadarmo, ale bál se... Bál se fleků,,, toho prokletí, že každá stěna nakonec je flekatá a on neví proč.. No v nejhorším té babičce koupím nové barvy a vypadnu řekl si a dal se do práce... Za tři dny bylo hotovo. Tři pekáče buchet a šest kafíček to babičku stálo...  Fleky nikde, nádhera pane, Vy jste prostě machr... Móóóc děkuju...  Nechápal, že se dílo povedlo a bez těch proklatých fleků...  Druhý den mu to nedalo a šel se podívat k té babičce zda se přes noc přeci jen ňáký ten flek neobjevil..  Ťuká, bouchá, volá, ale babička nikde...  Vylezla sousedka z vedlejšího domku... Co tady mlátíte pane na ty dveře... Co potřebujete ?  Dobrý den, prosím Vás já tady včera u té starší dámy maloval a chtěl jsem se zeptat zda je vše v pohodě, ale neotvírá.. Nevíte kdy se vrátí ?  Pane, nevím kdo jste, ale paní Bětka je už víc jak rok po smrti a domek je prázdný. Jen občas přijede její syn vyvětrat... Nespletl jste si domky ?  Asi ano, nashledanou....  Malíř se brzy stal opět oblíbeným a k tomu i levným malířem...  Vždy když je dotázán na cenu vzpomene si na tu záhadnou babičku, která mu otevřela oči a srdce...  Fantazie Vlastina

HUDBA MĚ PROVÁZÍ OD DĚTSTVÍ...  ZPÍVALA JSEM V SOUBERECH I SKUPINÁCH... TEĎ UŽ SI ZPÍVÁM JEN DOMA A PROTO V RUBRICE KARAOKE NAJDETE PÁR PÍSNIČEK, KTERÉ MÁM RÁDA... NAJDETE JE ZDE . ....  Fantazie Vlastina

Fantazie Fantazie Vlastina

MOJE YOUTUBE   Fantazie Vlastina

Na mém webu můžete dopsat příběh - Já bych se tak vdávala. Paranormální příběhy a fantazie Fantazie Vlastina

Zimní víkend na půjčené chatě od kamaráda. Den utekl jako voda a přišel večer. Já a má žena jdeme spát. Zanedlouho mě budí, že tam vzadu je někdo venku, že tam něco ťuká. Ano také to slyším. Jdu tam a zjišťuji, že vítr hýbe jednou okenicí a ta bouchá. Jdeme pokračovat ve spánku.  Zanedlouho opět budíček, že slyší venku kroky jak křupe sníh. Jdu se podívat přes okno, ale v té tmě toho moc nevidím. Nikdo tam není, možná ňáké zvíře prošlo, pojď spát a nech toho jí povídám.  A do třetice jak jinak než budíček.  Slyším venku hlasy jdi se podívat já se tady bojím. Sem už nikdy nepojedu a ráno odjedeme jo? Dobře, pojedeme zítra domů. Stejně tady v zimě není co dělat.  Jdu opět k oknu a i když je tma a je díky sněhu jen trošku vidět tak vidím něco jako dvě postavy co se ztrácí mezi stromy.  Máš pravdu, opravdu jsem někoho viděl. Jdi spát a já budu raději do rána hlídat. Asi někdo kdo hledal kam se schovat.  Ráno odcházíme a já se jdu podívat tam za chajdu kde jsem viděl ty postavy.  Úplně mě zamrazilo. Sníh v noci nepadal. Před chatou jsou stále stopy od nás ze včerejška tak jak to, že tady není jediná stopa. Určitě jsem je viděl a ona je slyšela. Musela by tady zůstat po nich ve sněhu alespoň stopa.  Jedeme povídám a až ve vlaku jsem ženě řekl můj poznatek ohledně stop.  A nejhorší je, že když jsem kamarádovi vracel klíče od chaty a říkal jsem mu náš zážitek tak odpověděl něco co mě dostalo.  Nekecej, to se mě stalo minulou zimu. Úplně přesně to samé co mě povídáš.  Jasné je, že tam už se ženou nepojedeme. Z Fantazie   Fantazie Vlastina

Úsměv-je vlastně kouzlo.Úsměv dokáže rozjasnit lidskou tvář,do očí vnést jas a do srdce oheň.Úsměv je grimasa, vyjádření vnitřního rozpoložení.Když směřují koutky úst nahoru objeví se na naší tváři jemné vrásky.Ale nepleťme si ho s výsměchem, pak koutky našich úst směřují dolů a znetvořují naši tvář.Není to ani úšklebek.Úsměv je srdečné vyjádření sympatie.Je to kouzlo beze slov,které můžete druhému darovat,hlavně těm,co jim nejvíce schází. Fantazie Vlastina