2/ Hodná paní
Když jsem byla malá bydlela u nás dole v suterénu stará paní, které se každý bál.
Okna co měla v úrovni chodníku měla pořád zatemněné závěsy.
Já měla kolo ve sklepě kam se muselo jít okolo jejího bytu. Vždycky jsem se hrozně bála když mě dala máma klíč ať si pro kolo dojdu sama.
Jednou když jsem si šla ráno pro kolo do sklepa tak jsem málem strachy omdlela když jsem jí potkala ve tmavé, úzké chodbě co vedla ke sklepům.
Ona si všimla, že se hrozně bojím a naschvál šla až ke mně a zle se usmívala.
Ani nevím proč se jí každý v okolí bál, ale myslím si, že hlavně kvůli její nehezké a hrubé tváři a neustálému výrazu zloby.
Já se jí bála protože se jí každý bál. Prostě protože to tak bylo dané a hlavně v našem domě.
Ahoj holko, dobrý den.
Otočila jsem se a začala utíkat pryč. Jenže jsem zakopla a zle se potloukla.
Ta paní co se tak divně usmívala mě pevně chytla za ruku a řekla ať jdu k ní, že mě to ošetří.
Nechtěla jsem, ale nemohla jsem strachy ani mluvit tak jsem odevzdaně šla.
Po chvilce mě strach úplně přešel. Těch krásných věcí co měla. Tajemné a staré hračky a předměty o kterých jsem nikdy neslyšela. Všude zajímavá vůně a šero. Měla jsem pocit jako v pohádce kde jsem byla na návštěvě u čarodějnice v chaloupce.
Tady se posaď princezno a ukázala na divné křesílko u zdi.
Ošetřila mě kolena a čelo.
Pak řekla jestli chci vidět něco úžasného, ale že o tom nesmím nikomu říct. Jen jsem kývla, že ano.
Chodila jsem pak k ní každý den a okolí o mě říkalo, že jsem divná.
Jednou když jsem k ní šla se okolo mě protáhlo pár mužů s rakví a ta hodná paní mě už nikdy neotevřela.
Za pár dní zvonil ňáký pán a přinesl krabice plné hraček a věcí z bytu co byl v suterénu a kde zemřela jedna hodná paní, které se každý bál.
Tenkrát mě ukázala jak těm věcem vdechnout život. A to bylo tak krásné a já v tom pokračuji už spoustu let. Pronajala jsem si byt dole u sklepů a lidé se mě bojí.
Však nejsem sama. Mám plno krásně tajemných vzpomínek a věci co dýchají.
Ano
(Vlastina , 22. 7. 2025 19:50)