Mámo počkej
Máma duch, dcera duch a jediný kdo není duch je otec.
Už dávno si otec jménem Tibor zvyknul na přítomnost těch dvou duchů aniž by tušil, že je to jeho žena Božena a dcera Sofie...
Už rok žije bez nich od té hrozné tragédie kdy Božena udělala smaženici z jedovatých hub... Netušila, že nejsou jedlé a jediný kdo u nich nejedl houby byl Tibor a proto jako jediný přežil...
Božena mu to dává i teď jako duch za vinu, neboť nechtěl jít tenkrát na houby a šel raději na pivo... Možná kdyby šel s námi tak žijeme, říkala často Sofii...
Tibor neznámo jak má schopnost vidět duchy, ale jen za úplné tmy a jen v obýváku... Navzájem se neslyší a tak alespoň Tibor neví jaká jména dnes a denně dostává od Boženy...
Každý večer si Tibor sedne v obýváku na sedačku, ale jen na dvacet minut... To mu úplně stačí aby měl pocit, že dnes byl s rodinou až až...
Během těch dvaceti minut mu Božena nadává a Sofie jí okřikuje - Mámo počkej ....
A tak to jde den za dnem....
Až jednoho dne se vše změnilo.
Napadá vás pokračování? Pošlete nám ho a my zveřejníme....
