Růže z Noter Dame část 36.
To ráno bylo nejsmutnější z rán.Domem vládla pochmurná atmosféra.Kočár potažený černým suknem byl připravený k odjezdu na hřbitov.Všichni co tam jeli měli sinalé,pobledlé tváře.Nastouoili do kočáru a ten se pomalu rozjel k hřbitovu.Kaple se začala plnit lidmi,tam se sloužila mše za zemřelou.Zdmi kaple prostupovala vůně květin a kadidla.Pak smuteční průvod směřoval k hrobu...Amélii musel její syn podpírat.Smutkem a bolestí nemohla ovládat svoje tělo.Kněz nad otevřeným hrobem pronesl srdceryvnou modlitbu.Na hrobě přibyl nápis:Zde leží naše dcera,sestra a přítelkyně Coletta Moráns,je to růže z Noter Dame.Pozůstalý i ostatní lidé házeli do hrobu Noterdamské rudé a bílé růže.Pláč a vzlyky pohltil déšť a odnes vítr.Na smuteční hostině se sešlo hodně lidí.Piér ovládal svůj smutek,hlavně kvůli matce.Přál si,aby všichni už odešli a on se mohl zavřít ve svém pokoji a spát .Pomalu se smuteční hosté začali rozcházet.
