Útěk
Robí, Robí pojď kde si ?
To je divný. Kde je ta holka ?
Celý byt prohledán.... dveře zamčené i okna a Robinsonka nikde.
Jak se mohla dostat ven to je záhada...
To si říkala moje panička toho dne co mě nemohla nikde najít. Jó záhady to jsem celá já.... záhadná Robí.... Ale nebojte, vše se dozvíte....Jen vás budu chvilku napínat.
Jo a taky se nebojte, že se mě venku něco stane.... To vůbec ne.. Jsem celou dobu doma v bezpečí... To koukáte, co ?
Trochu mě mrzí, že má panička strach a dokonce volala i páníčkovi do práce, že jsem zmizela... To bude mazec... Ale i radost, že mě vidí celou a v pohodě...
Začalo to ráno... Byla jsem vzhůru první a když nikdo jiný nevstával tak jsem jen tak ležela a koukala kolem....
Kam já jen dala tu kostičku co mě včera dala Barunka když mě navštívila... Taková hezká kostička na hraní, kde jen může být ?
Už jí vidím, je tamhle na zemi u toho velkého zrcadla.
Beru si tu hračku do tlamičky a v tom jsem se hrozně lekla... Jakto, že se nevidím v tom zrcadle jako vždycky? Proboha asi jsem nemocná.. Tak jsem se lekla, že mě kostička vypadla z tlamy na zem a zase jsem se hrozně lekla... Už se vidím.... Beru kostičku a už nevidím... Zkouším to snad desetkrát a opravdu když mám kostičku v tlamě nejsem vidět...
Barunka je samé překvapení... Tak úžasnou hračku mě přinese a ani neřekne co to umí... To bych mohla strašit sousedy....
Mám hračku v tlamičce, ležím na křesle a se zájmem sleduji jak mě panička hledá... Čekám až řekne -
Robí vrať se v pořádku, dala bych za to vše co máme v lednici... No až to řekne tak se objevím, to bude žranice... Ale asi to neřekne....
Samá voda, samá voda... Panička leze pod postel... Vůbec nepřihořívá... To je legrace po ránu....
Co ? Panička brečí ? To néé...
Šup kostičku z tlamy pouštím na zem a poskakuji před paničkou a u toho pořádně vrtím ocáskem...
Haf haf tady jsem....
Co to je ? Pořád mě nevidí... Běžím k zrcadlu, ale tam jsem vidět... Jakto, že mě panička nevidí? Co jídlo... Nic nedá do mističky když si myslí že jsem pryč... Co budu dělat já ubohá....
Mám už hlad jako vlk,,, paničko haf haf tady jsem... Nic, pořád nic... Barunka mě měla dát k té hračce i návod... Ach jo co já nešťastná budu dělat.... Asi za hodinu vidím paničku jak nese mojí mističku...
Snědla jsem všechno, ale pořád mě nevidí.... Sedím před paničkou a kňourám protože nevím co mám dělat abych zase byla vidět...
V tom cítím jak mě panička hladí... Ty trdlo jedno... To víš, že o Tobě vím, ale chtěla jsem Tě vytrestat za to jak si se ráno schovala a ani nevím kam, že jsem Tě vůbec nenašla...
Kdyby tak panička věděla... Třeba by to taky zkusila a pak by jí hledal páníček až přijde z práce...
Raději ne... Vrátím kostičku Barunce až večer přijde....
