PARANORMÁLNÍ PŘÍBĚHY A FANTAZIE

Jednou takhle v noci se mě zdál sen : Vidím ve snu jak tvrdě spím a upřeně se dívám na vlastní, spící já. 

Jak tak upřeně zírám začínám cítit, že se vpíjím do vlastní hlavy, kterou vidím spát. 

Jsem na neznámém místě a vidím věci, které vůbec neznám a nedávají smysl. 

Velká místnost tak temná až krásná. Uprostřed něco takového jako obří kotlík a z něj stoupá nádherný starorůžově zbarvený kouř. Není to snad ani kouř, je to mnohem hustší, že snad by se dal uchopit. 

Nemohu se nabažit té krásy. I ve zbytku místnosti jsou nádherně temné věci. 

V tom se ozval tichý, příjemný a melodický hlas : 

OBA SPÍTE TY I TVŮJ SEN. NEBOJ SE A PODÍVEJ SE SKRZE KOUŘ DO KOTLE A UVIDÍŠ NĚCO CO TĚ ZAJISTÉ POTĚŠÍ. 

Zprvu váhám, ale nakonec se pomalinku sunu k té tajemné nádobě. V tom jsem si vzpomněl, že to není můj sen, že je to sen mého já o kterém se mě zdá sen. Zastavím a chci se probudit, ale nejde to. A opět ten hlas : 

JDI JDI NEBOJ SE. 

Najednou jsem byl tím kouřem jakoby zhypnotizován. Aniž bych chtěl, musel jsem. 

Strkám hlavu do té husté růžové mlhy, kouře nebo co to je a koukám do kotle. 

Vidím v něm všechny své hříchy a ruku vypadající jako pařát, která mě chytá za mou ruku a táhne mě dolů. Poslední co mě proběhlo hlavou bylo slovo PEKLO. 

Probouzím se úplně zpocený a zadýchaný. Přichází úleva, že to byl jen sen. A však trápí mě myšlenka - VZBUDILO SE I MÉ SPÍCÍ JÁ, KTERÉMU JSEM VLEZL DO SNU? A NEBO SE NEPROBUDILO A TAM NĚKDE UVNITŘ MĚ ZAŽÍVÁ TREST ZA MÉ HŘÍCHY NA MÍSTĚ, KTERÉMU SE ŘÍKÁ PEKLO !!! Někdo tomu říká výčitky svědomí. Někdo nemá svědomí a tak si vůbec nepřipouští, že zažívá peklo v sobě.