Neviditelná
Anonymní Jičín
Za vesnicí se pravidelně každý rok ve stejný den a stejný čas zjevuje v poli žena zahalená v bílém. Nehybně stojí, nemluví, nedýchá, jen stojí. Po chvilce zmizí v mlhavém oparu ze kterého se opět za rok zjeví. Nikdo neví kdo to je, co to je ani zda je to duch ženy, která kdysi bydlela ve vesnici a byla zabita. Jen jedna stařena tvrdí, že ví kdo je ta zvláštní postava v poli. Říká, že jde o děvečku z nedalekého statku, která byla zabita sedlákem když šla domů na návštěvu k matce. Zda stařena mluví pravdu a nebo lže nikdo neví, ale její vyprávění je tak strašidelné, že člověku nedá aby si to neposlechl. Tak tedy co stařena vyprávěla :
Jmenovala se Marie a bylo jí 17 let když začala pracovat u sedláka jako děvečka. Sedlák měl ženu Františku a syna Jakuba. Jednoho podzimního večera když šla Marie přes pole navštívit matku potkala sedláka, který se hrozně opilý vracel z putiky. Marie už se mu ňáký čas líbila a toužil po ní. Na statku to nedal znát kvůli Františce, která už byla dlouho jeho ženou. Samota, opilost, touha a jeho vrozené neurvalé chování vyhrálo a vrhnul se na Marii. Ta se bránila, ale neubránila. Sedlák jí zneuctil a nechal ležet na chladné zemi. Už chtěl odejít když mu v hlavě proběhla myšlenka... Co když to poví Františce !!! V opilosti ztratil zbytek rozumu, otočil se zpět k Marii, poklekl nad ní a zardousil to ubohé děvče. Od té doby se zahalená v bílém Marie vrací na to místo v ten stejný čas co byla zabita krutým sedlákem, který se oběsil když poté co v opilosti vše řekl Františce a ta ho opustila i se synem. Stařena povídá, že i na statku straší a že sedlákův duch bloudí statkem vždy ve stejný čas co se zjeví Marie v poli za vesnicí.
