Myšlenky
Pan Hans se neustále utápěl ve svých myšlenkách.
Byl v nich tak ponořen, že ani nevnímal co se děje kolem něj.
Pan Hans měl vždy pravdu. Nebylo nic co by nevěděl lépe než všichni ostatní.
Pan Hans uměl vše nejlépe. Nebylo nic co by někdo dělal lépe než on.
Pan Hans přesto všechno byl s každým kamarád. Nebyl nikdo kdo by byl lepší kamarád.
Pan Hans vás nikdy nenechá domluvit, neboť cítí velkou potřebu vás opravit. Není to zlý úmysl, ale on to umí zkrátka nejlépe vyprávět.
Pan Hans má vždy pravdu a pokud pochybujete tak jste na omylu.
Toho dne čekal pan Hans návštěvu pěti lidí. Šlo o kolegy, které pozval na čaj a na popovídání. Sezení připravil na zahradě, neboť bylo krásně a pan Hans uznal, že takto to bude nejlepší. Mají přijít v jednu a tak měl ještě dost času pročíst novinky ze světa vědy a techniky. Uznal před jednou hodinou odpolední, že ty články od vědců a inženýrů jsou brak, neboť on by je samozřejmě napsal mnohem lépe a odborněji.
Usadil se venku a čekal na kolegy. Uznal, že je lepší sedět venku a mít to blízko k brance. Přesně jedna hodina a nikde nikdo..
Pípla sms zpráva - omlouváme se, ale dnes nemůžeme přijít... Píšu za všechny, zdravím Eduard. Nikdo nechtěl dvě nebo tři hodiny poslouchat ódy hostitele, samozřejmě směřováné k jeho osobě.
Pan Hans nejprve ohodnotil sms zprávu a uznal, že on by jí napsal lépe. Potom se urazil, že nepřijdou a vzteky chtěl konvici čaje vylít do trávy když v tom zazvonil u branky zvonek.
Stála tam parta čtyř lidí a ten nejstarší promluvil - DOBRÝ DEN PANE HANSI... MY HLEDÁME TY NEJVĚTŠÍ MOZKY V REPUBLICE A JÁ DOSTAL NA VÁS DOPORUČENÍ JAKO NA ČLOVĚKA, KTERÝ SNAD VÍ A UMÍ VŠE A KE VŠEMU NEJLÉPE ZE VŠECH.
Pan Hans neotálel po těch upřímných slovech a pozval je na zahradu k odpolednímu čaji.
Celkem pět šálků s čajem a celkem pět lidí u zahradního stolu. Ten co měl prve u branky oslavný proslov vytáhl z tašky papír - Tady máte test pane Hans a když ho celý vyplníte bez jediné chyby tak jste vítěz a dostanete neskutečně velkou výhru. Pokud test nezvládnete tak... No to si řekneme až pak.
Pan Hans se usmál zcela mimořádně, nasadil brýle a aniž by si cokoliv přečetl zhodnotil test - no nic moc, no to bych připravil lépe. A pak se dal do čtení otázek.
Po půl hodině pan Hans se začal potit.. Ne jak tvrdil kvůli sluníčku, ale protože neznal odpovědi a bylo mu jasné, že test neudělá... A neudělal... Muž vrátil papír do tašky a povídá... Pane Hans tak tedy když test neuděláte což jste neudělal čeká Vás... Však uvidíte sám...
Návštěva odešla a pan Hans šel do domu k počítači aby si vyhledal odpovědi, které nevěděl.. Nejprve uznal, že internetový prohlížeč nestojí za nic, že on by stvořil lepší a pak se dal do hledání.
Žádné takové věci neexistují, odpovědi také ne, testy také ne... To je zajímavé, potil se pan Hans ještě víc. Kouknu se na tu agenturu... Jak to ten chlap jen říkal... Jo, už vím... Také neexistuje... Proboha koho já si to pustil domů.... Poprvé v životě uznal, že něco neví...
Poté se musel pochválit, že vlastně když nic z toho neexistuje tak odpověděl zcela správně když neodpověděl. To vysvětlení ho hřálo u srdce,že vlastně opět vše věděl...
Sedl si a napadlo ho, že vlastně vůbec neví co chtěl ten chlap říci tím, že když test neudělá, že ho něco čeká a pak jen dodal - však uvidíte.... Po chvilce uznal, že i na toto zná odpověď - NIC.... a spokojeně usedl k televizi. Tu však si vždy pouštěl bez zvuku protože nesnášel, že tam říkají vše špatně a jeho už unavovalo je pořád doma z gauče opravovat.
Jak tak seděl u tichého televizoru usnul a pomalu se sesunul na gauč.... Bylo něco co ani on sám velký mozek nevěděl. A to, že zdaleka neví ani neumí vše a už vůbec ne nejlépe ze všech, ale k tomu aby to uznal ho ještě čeká dlouhá cesta.
Ráno u kávy se opět ponořil do svých myšlenek což dělal každý den. Baterie u umyvadla není správně sestrojena a kávovar je také dílo ňákého amatéra. To já bych sestrojil mnohem lepší opakoval si každé ráno pan Hans.
Byla neděle a to byl den kdy pan Hans se věnoval celý den jen a pouze svým myšlenkám o své genialitě. Přesně v poledne se stalo něco co mu změnilo úplně život a to ve smyslu toho, že pan Hans dospěl k závěru, že ačkoliv ví úplně vše tak vlastně neví nic...
Přesně úderem dvanácté což pan Hans nepovažoval za přesný čas, neboť on věděl, že čas se měří špatně a že dvanáct je až devět vteřin poté co pro všechny je dvanáct.
Tak tedy podle pana Hanse, devět vteřin před dvanáctou se ozval zvonek. Pan Hans sebou škubl protože toto je den kdy nikdo by neměl odvahu ho rušit. Než došel k brance opakoval si, že ten dotyčný neumí ani pořádně zazvonit.
Za brankou stála čtveřice z tak zvané agentury. Ovšem tentokrát né tak milá a vzhledná čtveřice. Skupinka čtyř divných postav zatlačila pana Hanse přes zahradu až do domu. Všichni čtyři rudé oči, vystouplé lícní kosti a výraz ze kterého mrazilo.
Jeden z nich přísně ukázal prstem na gauč a dal povel - Sedejte pane Hans... V tu chvíli byl pan Hans tak rozhozen, že ho vůbec nenapadlo, že povel k sednutí by podal mnohem lépe dramaticky.
Usadil se tedy na gauč. Druhý z té čtveřice mu popsal co se teď bude dít dál... Budete zavřen do bedny a na jedné štěně té bedny bude klíč k tomu se z ní dostat. Máte na to dvacet čtyři hodin.
Třetí mávnul rukou a před panem Hansem se na koberci objevila dřevěná bedna kde každá strana byla dva metry. A čtvrtý zavřel pane Hanse do bedny ve které nebyla tma, ale příjemně slabé světlo. Pan Hans začal hledat na které štěně je ten klíč. Nenašel však nic jiného než tabulku zavěšenou na provázku i s tužkou. Na tabulce nebylo napsáno ani slovo. Až když tabulku sundal a otočil viděl, že vzadu je napsáno - ZADEJ TŘI SLOVA - Pan Hans si oddychl... To je přece jasné, mám napsat něco o sobě... A tak začal psát... VÍM VŠE NEJLÉPE, UMÍM VŠE NEJLÉPE, MÁM NEJVĚTŠÍ MOZEK, JSEM GENIÁLNÍ ČLOVĚK, JSEM NEJVĚTŠÍ VĚDEC atd atd... Psal a dlaní mazal co napsal když se bedna neotvírala...
Uteklo dvacet čtyři hodin a bedna stále zavřená. Čtveřice bytostí zřejmě z pekla se po sobě podívala a odešla. Pan Hans je ve své bedně MYŠLENEK nad svou genialitou zřejmě dodnes.... Jeden ze čtveřice při odchodu pronesl - DALŠÍ HLUPÁK, PŘITOM STAČILO NAPSAT -
NIKDO NEVÍ VŠECHNO....
