PARANORMÁLNÍ PŘÍBĚHY A FANTAZIE

Když se dívám na fotku starého schodiště hned mi napadá kdo po něm naposledy kráčel.Jaký příběh skrývají stěny tohoto omšelého domu.Domy, když v nich bydlí lidé,jsou jako živé bytosti,dokud v nich lidé bydlí jsou krásné a je v nich ta zvláštní energie.Pokud z nich lidé odejdou,domy umírají,ale jejich energie zůstává.Je to energie minulosti.Stále se na tu fotogalerii dívám,zavírám oči a snažím se vcítit do energie té omšelé krásy.Zdi ožívají,ze stěn je cítit malba,jako by jí právě někdo natřel.Pomalu vcházím po schodech nahoru.Mám pocit,že ke mě stěny potichu promlouvají.Se zatajeným dechem stoupám víš.Slyším tlumené vzdechy historie.Jsem už nahoře,jsou tu zavřené pokoje.Jsou tři.Vstupuji tedy do toho prvního.Nesměle otvírám dveře.Z místnosti na mě dýchla ta zvláštní vůně uschlých květin ve váze.Byli to růže.Je tu zachovalá postel.Postel pro dva.Asi jsem v ložnici.Kdo tu asi spal?Vnímám to naprosté ticho.Po chvilce v tichu najednou slyším:Líbej mě lásko!Mám pocit,že trpím halucinací,nebo jsem se právě zbláznila.Asi obojí najednou.V rohu místnosti je torzo starého toaletního stolku.Měla jsem pocit,jako by někdo vystříkl z flakónu parfém.Snad mi šálý všechny smysly.Co je asi v druhé místnosti?Nakoukla jsem ode dveří.Všude byli zaprášené předměty,byli to hračky.Staré porcelánové panenky,malé vláčky a u okna houpací koník.Zaslechla jsem v tichu tohoto domu dětský smích.V tomto domě bylo asi více radosti.V třetí místnosti,ta byla klenutá.Krásná půlkulatá okna,dětské postýlky.Pod mými nohami byl zbytek krásného perského koberce.Zavírám tedy dveře.Mířím ke schodišti.Je tu krásná poklidná energie.Jako by z povzdálí byla slyšet tlumená hudba.Piano hraje melodii.Rovně ode dveří vidím v malém výklenku v chodbě staré piano.Tak to byl dům,který nám vypověděl příběh o energii která tu převládala.Ale v některých domech je tomu naopak,jsou tam energie zla,pláče a slz.