PARANORMÁLNÍ PŘÍBĚHY A FANTAZIE

Byla tma a já jela autem od sestry. Asi v půlce cesty vyjíždím z lesa a dostávám se na úsek kde z jedné strany jsou staré již dávno opuštěné stáje a z druhé strany pole. Za polem v dálce je pár domků a vidím světla v oknech. U starých stájí je tma, ale měsíc stačí na to aby člověk viděl, že tam stojí ňáká stavba. V tuto dobu už tady nic nejezdí a tak v klidu, pomalu jedu a jen tak koukám kde co svítí. Vidím na silnici v dálce něco, něco neosvětleného... Je to staré auto, které ani neznám. Auto snad sto let starý. Pomalu jedu k němu. Uvnitř nikdo tak pomalinku okolo něj projíždím a vydím v zrcátku postavu dívky, která sedí na předním nárazníku.

Trochu váhám, ale brzdím a jdu k ní. Celé to bylo zvláštní tím, že nejen auto, ale i ta holka vypadají jak z hodně starého filmu. 

Dobrý večer mohu Vám nějak pomoci? Nezvedla ani oči a jen tupě dál zírala na zem. Asi je v šoku říkám si. Jdu k ní se slovy - mohu pomoci? Co se stalo? A natahuji se, že jí dám ruku na rameno jako přátelské gesto. Ani se nepohnula, stále sklopenou hlavu a při dotyku mé ruky se ozval silný, hrozný křik, ale takový děsivý jak kdyby nebyl z tohoto světa. Lekla jsem se a úplně ztuhla.

Dívka začala pomalu když přestala křičet zvedat hlavu. Velké, černé a mrtvé oči propalují pohledem mé oči. Na vteřinu vůbec nevím kde jsem, kdo jsem, jakobych byla chvilinku úplně v jiném světě. 

Běžím zpět do svého auta a toužím být co nejrychleji pryč. V tom mě ta holka ťuká na okénko s úsměvem a má krásné modré oči.

Že by se mě to prve v té tmě jen zdálo a zbytečně jsem se lekla? Ale co ten děsivý křik !!! Stáhnu trochu okénko a zírám na ní.

PROSÍM VÁS PANÍ POMOHLA BY JSTE?

trochu váhám a ptám se jí.. A s čím přesně?

Můj děda tady zemřel v autě.. Asi srdce mu přestalo tlouci a já tady čekám až mě někdo odveze tamhle do těch stájí abych nakrmila koně. Prosím. 

Říkám si, že buď není při smyslech a nebo si dělá ze mě dobrý den. 

Stáje už jsou skoro třicet let zavřené a jen chátrají. A proč tam nejdete pěšky? Vždyť je to pár minut chůze. A pokud vím tak ve stáji žádný kůň není. A kde je Váš děda? Proč je tady stále to auto... Děda zemřel teď ? Cítila jsem v hlavě zmatek a zároveň strach, neboť nic nedávalo smysl co ta divná holka povídá.

Nevím co dělat.. Ona stojí vedla mého auta, opět hlavu sklopenou. 

Slečno můžete se na mě alespoň podívat když s Vámi mluvím... Zvedla pohled a hrůza mě projíždí tělem. Černé, velké oči na mě zírají. Instinktivně šlapu na plyn a jediné co chci je být rychle pryč. 

Koukám do zpětného zrcátka co ta holka dělá a nic nevidím. Neřeším to, hlavně být co nejdál. 

Druhý den doma vypravím můj zážitek i s tím vědomím, že si budou myslet, že lžu a jen chci být zajímavá. 

V tom můj starý táta povídá. 

To je divné, v tom místě se opravdu stalo něco strašného a to auto jak popisuješ by také odpovídalo. To jel starej Prouza s vnučkou z města kde se konal koňský trh. Oni bydleli v tom přístavku u stájí a měli asi dvacet koní. A tam v tom místě jak popisuješ starý Prouza prej zastavil, chytil se za srdce a zemřel, alespoň tak jsem to slyšel. To mělo být někdy v zimě okolo Nového roku. Vnučka se bála vyjít z auta a nevěděla co dělat když děda jí neodpovídá. Tak čekala s ním celou noc v autě. Ráno jel tudy soused myslím, že Franta se jmenoval a našel je tam. Děda mrtvý prej kvůli srdci a holka mrtvá na podchlazení. Chudák celou noc v tom promrzlém autě nevydržela. Není divu, které dítě by to vydrželo a jí bylo snad jen šest let..... Chudák holka.

Tati? Cože? Šest let? Vždyť ta o které mluvím byla vyšší než já !!!