Co mi vyprávěla babička
Patricie Postoloprty - Když jsem byla ještě dítě školou povinné,moc ráda jsem byla u své babičky.Ona byla asi jiná než jiné babičky.Byla přísná,ale milující.Často mi místo pohádek,vyprávěla strašidelné příběhy.Ale také takové příběhy,co sama zažila.O jeden bych se s vámi chtěla podělit.Moje babička tehdy bydlela v pavlačovém domě se svojí sestrou a svými dětmi.Jednou večer,její mladší dcerka začala uprostřed noci plakat,tak vstala z postele a šla se do vedlejší místnosti na ní podívat.Po chvilce malá Milada přestala plakat,tak když už byla vzhůru,přeci jen ji šla zkontrolovat.V pokoji byla tma a ticho,ale to co u Miladiny postýlky uviděla ji vyrazilo dech.Nemohla se pohnout,uviděla u hlavičky své dcery průsvitnou postavu,ale rozeznala,že to byla shrbená stařena s dlouhými šedivými vlasy,co se nad ní skláněla a kostnatou rukou se jí dotýkala hlavy.Babička potichu opustila pokoj a šla plná strachu vzbudit Blanku svojí sestru.Potichu obě vešli do pokoje k malé a Blanka ji zase uviděla u jejích nohou...zlým pohledem a jako by něco mumlala.Strachy vykřikla a postava zmizela jako závoj z kouře.Ale druhý den ráno měla její dcerka velmi vysokou teplotu.Nakonec ji odvezli do nemocnice a řekly,že má silný zánět mozkových blan a že bude zázrak,když to přežije.Z nemoci se sice dostala,ale následkem toho přestala chodit a ochrnula.Babička věřila,že to má na svědomí právě ta podivná stařena.