Zlatá klec část 11.
Když zapínala kufr,povzdechla si,ještě musí předat sestřenici klíče od jejího bytu,bude tu přechodně bydlet a starat se jí o byt.Alice byla spolehlivá a tak ještě musí sejít k domovnici a ohlásit,že tu bude celé dva měsíce.Seběhla schody z jejich podkrovního bytu a zazvonila v přízemí na domovnici.Paní Foltiérová,byla napůl Francouzka, po chvilce otevřela.Dobrý den,paní Miriam.Dobrý den.Chci jenom ohlásit,v mém bytě bude teď po dobu co odjedu do Halowey moje sestřenice Alice Mórová,je tichá a slušná.Nechám jí u vás naše náhradní klíče,mohu???Dobře,dejte jí vědět,ať se tu u mě zastaví,já už špatně chodím,to víte
a k vám do podkrovního bytu je pro mě jak do nebe.Zasmáli se tomu.Než odjedu zavolám jí.Děkuji paní Foltiérová.No,není zač.Od toho tu jsem.Mějte se dobře.Vy také.Zvedla telefon a vytočila číslo, kupodivu to zvedl sám Viktor.Ano,prosím?Ahoj,mám zabaleno,přijedu.Ne,lásko.Pošlu řidiče!Ne,já chci jet mým broukem.Dobře,budeme se těšit.Pak hned zavěsil.Vůbec se tam netěšila.Pojede dost dlouho,asi se zastaví na kávu na půl cesty.Její červený brouk,auto co měla po své mámě.Ale jezdil spolehlivě.Dala kufr do malého zavazadlového prostoru a vydala se na cestu.
