Vykladačka snů část 15.
Cestou zpátky jsem smutně mlčela.Uvědomovala jsem si,že život je jen krátký okamžik.Už jsem nechtěla promarnit ani minutu.Doma jsem se věnovala psaní a čtení.Dálkové studium bylo těžší než se zdálo.Ale šlo mi to,jen jsem musela vyvinout větší úsilí.Taky jsem začala dokončovat svojí první knihu.Chci jí vydat,stejně jako pohádky :Babičky HAF.Vydám je samonákladem,vždyť sama babička mi zanechala peníze,ta kniha bude pro všechny děti,co nepoznali vlastní babičku,tak jako já a i pro ty ostatní.Moje kniha bude popisovat můj život,smutek z toho,co se mi stalo.Bude se jmenovat:Pro mou babičku.Jeden výtisk pošlu svojí mámě.
V Hrudnimi toho rána někdo naléhavě zvonil.Byla to pošťačka paní Radimová.Máte balíček paní Rybová.Máma vzala balíček a divila se,co jí to přišlo,nic si neobjednala.V pokoji pak rozbalila.Uviděla novou knihu:Anna Rybová:Pro mojí babičku.Roztřásli se jí ruce.Anička napsala knihu.Když jí otevřela bylo v ní věnování.Pro mojí mámu Anna.
