Volání smrti 3/2
Hned mi začali vyšetřovat.Sestry okolo mě lítaly jak včelky.Mimochodem,jedna hezčí,než druhá.Bylo mi všelijak trochu popálený od blesku,dostal jsem speciální chladící obvazy, naštěstí popáleniny jen lehkého rázu.Podivný zážitek.Nemohl jsem vůbec spát od té doby.Nechají si mě tady na pozorování a po týdnu mi pustí domů.Co to se mnou je?V noci mi hlavou probíhají takové záblesky divných situací.Zrovna dneska v noci jsem to zažil.Viděl jsem noční nebe z runwaye vzlétlo letadlo byl to Boeing 787 a vzlétl na noční oblohu.Letěl a jeho mocná křídla rozrážela mraky.Nic tak zvláštního.Ale pak po nějaké délce letu byl na tom nebi ohnivý záblesk světla a já viděl jak hoří obloha,letadlo.Viděl jsem číslo letu:M C :1368.Nevím proč,ale já si to číslo letu zapsal na kraj ubrousku,co jsem měl na nemocničním stolku.Pak přišlo to nejhorší,objevilo se před mýma očima číslo:162 mrtvých.Pak jsem k ránu tvrdě usnul.Ráno mi vzbudila sestra,že za půl hodiny bude vizita.Ubrousek jsem strčil do stolku a chystal se na vizitu.Pan doktor Sejmon Wrong vstoupil do mého pokoje.Dobré ráno,jak se cítíte? pane Reinte.Docela už lépe.Odpověděl jsem.Ale nebyla to pravda.Váš stav budeme sledovat,kdyby se dostavili obtíže,hned nám dejte vědět,stačí zazvonit na sestru Pírsovou.Sestra se usmála.Byla docela hezká.Konec vizity.Už nosili snídaně.
