Nářek duší 2/7
Zase po delší době jdu na Hemptonský hřbitov.Anděl z mámina náhrobku se na mě smutně dívá.Koupil jsem mámě náruč pivoněk,ty měla nejraději.Zašlý nápis na náhrobku by si zasloužil renovaci.Anna Mainxová,moje milovaná máma.Nikdo tu není povídám si s ní,jen v duchu samozřejmě.Jdu pro vodu.Pro ty pivoňky.Dávám je do velké broušené vázy,div,že jí nikdo ještě neukradl.Pak stojím,dívám se na toho kamenného anděla a po chvíli mám pocit,jako by mne někdo objal.Z povzdálí vidím jak jedna paní na mě mává.Jdu k ní a ptám se,zda něco nepotřebuje.Ne, jste hodný taky slyšíte ten nářek duší?Odpovím popravdě: pokaždé, když jsem tady.Pak odcházím z toho nevlídného místa.Jdu domů.Počkat zase na další svůj den.