Nářek duší 2/6
John Mainx opět sám.Seznámit se s někým, když pracujete v takovém oboru je vážně těžké.Jako by mi pach smrti ulpíval na rukách,nebo jsem měl na čele vytetované:Je pitevník!!!!Kašlu na to,mrtví už čekají,i když vlastně už nikam neutečou.Další příjem zvonek řinčí jako o závod.Hugo,zřízenec se pomalu plouží chodbou k mým dveřím.Někdo zase zemřel.Starý pán Higgins,ležel na LDN oddělení už dlouho,teď už ho nic nebolí.Chtěl začít pracovat a najednou se stalo něco morbidně komického.Nebožtík otevřel oči,jeho duše se oddělila od těla.Posadil se na kraj lehátka a zeptal se:kde mám zuby?John suverénně odpověděl:Tak ty už pane Higginsi nebudete potřebovat.Tak a on zmizel,jak pára nad hrncem.Za tu dobu,co tam pracoval si John zvyk,že se tam dějí divné věci,ale o tom musel mlčet,jinak by měl propustku do Sant Hemptonského blázince.Teď pro změnu zvonek u protějších dveří.Á kluci z pohřební služby přijeli pro nebožťíky,náš ledový hotel je skoro plný.Ahoj Gabrieli,ahoj Same račte vstoupit,už vás čekají.Naložili těla a já zase zůstal sám.Odpledne půjdu za mámou,no kam jinam,než na hřbitov.
