Nářek duší 2/3
Když se skláněl nad jejím dětským tělem,nebyl najednou ve své kůži.Nepitval poprvé,ale dítě ano.Pro něj to bylo jiné.Tak krásná holčička,jak se asi cítí její rodiče? Neumím si to vůbec představit,pomyslel si.Když skončil s prací,tak jí pohladil po plavých vláskách,byli kudrnaté.Pak jí odvezl do boxu,do té chladné rakve.Musel si dát kafe.Hodně silné.Ale spíš by si lokl něčeho ostřejšího,ale nešlo to,byl v práci.Už se těšil do svého bytu.I když byl za pitevnou.Konečně konec,už toho dnes bylo dost.Sotva došel domů ohřál si jídlo,dnes nějak nemohl v práci jíst.Pak otevřel whisky co dostal před lety od Reta z Irska.Otevřel jí,měl jí už pár let.Ret by se divil,že jí měl až doteď.Dal si skleničku a pronesl nahlas do ticha svého bytu:na všechny naříkajících duše.A doufám,že mě slyší!!!
