Ukrytá tajemství část 9.
Kery Stevensová,nadaná malířka,studentka umělecké vysoké školy v Nortwiči.Poslední rok, pomyslela si. A pak si splní svoje sny.Chci mít galerii.Seděla kousek od zastávky a malovala do skicáku tužkou.Do kresby se tak zabrala,až jí ujel poslední autobus.Tak,co teď?Bydlela asi 5 km za Nortwičem v městečku Braitmorru.Teď už nic nejede.Tak půjdu pěšky,trochu se stmívalo.Na taxi jí už nezbylo.Šla tedy pomalu po krajnici a dávala pozor,aby jí nic nesrazilo.Ale v téhle odlehlé silniční zóně moc aut v tuhle pozdní dobu nejezdilo.Telefon má asi v jiné tašce a za Marinou to už nestihne.Šla tedy a nic nejelo.Ale pak za sebou uslyšela zvuk motoru.Rangerower celý černý se k ní blížil.Nejdříve projel okolo a pak se pomalu vrátil k ní.Černé okénko se pomalu stahovalo.Nejdříve se bála,kdo to zastavil,ale pak si ulevila.Nechceš vzít domů?Jedu k vám do Braitmorru.Tak jo jste hodný,znáte se s mým tátou,jinak bych nejela.Nasedla.Okno se zavřelo a odjeli.Kdyby tak věděla,že je to její poslední cesta.Roman už zase v plné práci studoval dokumentaci k případu.Telefon se těsně nad ránem rozdrnčel.Prosím!Máme výjezd.Braitmorrská stezka v lese.
