Stíny minulosti část 22.
Nora,vyšla do Madridských ulic.Chtěla být chvilku sama.Šla neznámými ulicemi města a hledala ve svých myšlenkách způsob,jak mu to vhodně říct.Najednou měla pocit,že jí dohánějí něčí kroky.Danieli???Co Vy tady?Popravdě jdu celou cestu za vámi Noro.A proč?Bojím se o vás,ulice Madridu nejsou vždy pro samotnou ženu bezpečné.Nemohla zadržet úsměv.Pak šli spolu,jako kdyby si smluvili spolu schůzku.Pojďte!Noro,zvu vás na pohár výborné tamní zmrzliny.Je to tady kousek cukrárna Porto Pablo,mají tam poháry s čerstvým ovocem.To neodmítnu,chci s vámi Danieli něco probrat.Rozhodla se,pro otevřený rozhovor.Nakonec si porozuměli a on slíbil, že nebude naléhat,že všemu dají volný průběh.Z cukrárny šli spolu,ona do něj přátelsky zavěšená a vše mezi nimi nabralo nový směr.
Alváro Peréz právě v baru Casablanca přebral nenápadně další zásilku.Doufám,že je to Rogere tak kvalitní jako posledně.To ti zaručuji!Nenápadně mu podstrčil obálku naditou penězi.Na mě se můžeš spolehnout Alvarézy,známe se už šest let,nebo skoro sedum.Podrazil jsem tě někdy???Ne to ne!Tak vidíš.Pak si připili,na dobrý obchod.Roger Hansons měl na tváři spokojený úsměv a blažený výraz v obličeji.A v kapse spoustu peněz.
