Růže z Noter Dame část 37.
Hlavně,že už jsou pryč,pomyslel si Piér .Eleonora s Rosettou myly nádobí,toho nepořádku všude kolem.Vše se dělo mlčky,až do chvíle,kdy se malá Luisa hlásila o své.To Rosettu probralo.Co jí mám dát?Eleonora se na ní podívala a řekla:Než přijede kojná,dáme jí převařené kravské mléko,to jí zasytí a neublíží.Nebojte se mám to odzkoušené na Lole.Připravím mléko,zatím jí přebalte.Je dobré být jí na blízku.Po úmrtí matky často umírají i děti 7 dní bude rozhodujících.To je od lékaře:řekla Eleonora.Pro Rosettu by bylo přímo nepředstavitelné,že by tenhle malý zázrak,část její zesnulé sestry odešla.Eleonoro,malá už spí,nastěhuji se k ní do pokoje a v práci dám výpověď,nemohla bych být s ní a starat se o ní.Mám úspory a do té doby než dojdou budu žít skromně a šít tady ,pokud to nevadí.Ne, už jsem vám to řekla.Odpověděla Eleonora.Pohlídáte jí prosím,musím dojít do salonu a madam oznámit tu změnu.To je samozřejmostí,pohlídám.Také jeďte s naším kočím,Andreas vás odveze tam i nazpět.Děkuji řekla Rosetta a spěchala do města.Cesta pomalu ubíhala.Když vstoupila do salonu,moc dobře jí nebylo.Hned jí všichni kondolovali,bylo to unavující.Madam Dibuázová už dopředu čekala,co jí řekne.Bylo logické,že o dítě se bude starat zemřelé sestra.A docházet do salonu každý den by nebylo možné.Podívala se na Rosettu a řekla:No drahá bude to pro salon velká ztráta,ale můžete šít podle času doma.To mám v úmyslu,ale až bude malá Luisa v pořádku.Pak se přátelsky rozloučili.Když budete cokoliv potřebovat,obraťte se na mě.Děkuji madam.Nashledanou.Odjížděla se smíšenými pocity.Když kočar zastavil u brány Dumasovského sídla vyskočila z kočáru a rozběhla se nahoru do patra za malou Luisou.První dny byli moc těžké,najednou byla náhradní matkou.Bylo to pro ni nové.To noční vstávání, naštěstí se v péči o malou střídali.Další den ráno přijela kojná s celou svoji rodinou.Dobrý den paní Eleonoro,budete mít pro nás místo a práci pro mého muže?O to se Janiko nebojte,za kojení dostanete královsky zaplaceno,navíc jsem uhradila váš dluh u statkáře.Ó moc děkujeme,vše vám do posledního franku splatíme,řekla Janíka.To ne,řekla Eleonora.To je kompenzace za přestěhování,berte to tak.A tady je dopředu za kojení.Tolik?divila se Janíka.Ano tolik.Dům je pro vás připravený,co bude chybět,zařídím:řekla Eleonora.Když Žilien viděl kolik dostala do začátku,cítil se zahanbený.Žiliene,proč se neraduješ?Náš syn nebude vyrůstat v nedostatku,práci máme a i ty jí máš,budeš dělat kočího a pomáhat z zahradními pracemi.A náš Noel bude mít vše,co potřebuje.To ano,nějaký čas,ale co potom?Zůstaneme tu na stálo,taková je domluva.Já paní Eleonoře věřím.Nestrachuj se,dřina na statku skončila.Dluhy zaplacené,co víc bychom chtěli?Máš pravdu Janiko.Pojď půjdeme se do domu všem pořádně představit.
