Růže z Noter Dame 33.
Byl chladný podzimní večer.Antuan už byl asi týden na cestě.Eleonora byla vděčná za to,že Moránsova rodina svolila a bydleli u nich.V Colettě našla opravdovou přítelkyni.Rosetta se trochu držela dál,paní Amélie pomáhala v kuchyni paní Guspiérové,to byla kuchařka a hodně se spřátelili.Malá Lola stále běhala za Piérem.Hrál si s ní a její matka si všimla,jak se k ní hezky chová.Rosetta stále pracovala v salóně,kde šila šaty pro dámy z vyšší společnosti,některé modely už i sama navrhovala.Amélie zase chodila do prádelny a vedla jí moc dobře.Vše plynulo ve zdánlivém poklidu,až do toho večera,kdy Coletta začala rodit.Měla velké bolesti a doktor Foartier byl u jiného případu,ale vzkázal,že přijede,jak to půjde.Naštěstí nedaleko panství žila jedná porodní bába Vuazénová a zrovna byla večer doma.Coletta se svíjela v porodních bolestech,vyčerpaná k smrti.Porodní bába řekla:Děj se vůle Boží.Amélie ,uplakaná se snažila pomocí svojí dceři.Nad ránem se jí narodila krásná dcera.Ale s Colettou to nevypadalo dobře,doktor nemohl od pacienta tak rychle, protože operace byla moc komplikovaná.Coletta dostala silnou horečku.Její tělo se svíralo bolestí a mnoho krvácela.Porodní bába Jevinéfa udělala,co bylo třeba.Ale holčička se narodila zdravá.Dali jí jméno Luisa.Ale s Colettou to nevypadalo dobře.Odpoledne druhého dne jí teplota trochu spadla,ale za hodinu vydechla naposled.Před smrtí se se všemi rozloučila a dceru držela v náručí.Poslední slova byla vlastně prosba:Rosetto,postarej se o ní,řekni jí o mě.Rosetta v pláči své sestře odpověděla:Bude jako moje vlastní.Celý dům i lidé v něm se ponořili do hlubokého smutku.
