Kam zmizela Sylvie? část 1.
Silvie Fournierová???Třídní učitelka ještě jednou opakovala její jméno.Není tu řekla Vilola Voltérová,co vedle ní seděla už od prváku.Na dívčí škole v Prováns na speciální škole pro mladé talenty.Škola Edith Piaf.Učitelka se ohlédla a řekla:Nikdo o ní nic nevíte?Není nemocná?Madam Bertiérová,včera jsem s ní byla na hřišti,kde hrajeme volejbal a pak odjela autobusem domů.Pak už jsem jí neviděla.Řekla Viola,její nejlepší kamarádka.Děkuji,řekla třídní a odešla do kabinetu,chvilku předtím,než zazvonilo.Je brzy třeba zaspala.Řekla Iren Dubiárdová.To je možné.
Bylo už kolem 9 hodiny ranní.Proboha zaspali jsme!!!Maryna Fourierova a Kristián Furnié vyskočili z postele.Co Sylvie?Jdu jí vzbudit.Maryna se vydala do horního patra jejich domu,kde její dcera měla pokoj až v podkroví,protože klenuté zdi jejich domu tam tvořili krásné prostory jejího útulného a zároveň prostorného pokoje .Sylvi??vstávej,zaspali jsme.No tak vstávej ty ospalče.Pak z lehka poklepala na dveře jejího pokoje. Po chvilce ticha vstoupila,ale v pokoji nikdo nebyl.Postel byla ustlaná a tak šla s divným pocitem do kuchyně,kde mezi tím,Kristián smažil vajíčka.Ona tam není!!!Nešla dnes dříve?řekl s ledovým klidem.Ale,to by nás vzbudila.Nemá tu žádné špinavé oblečení,byla hrát na hřišti,přeci.To máš pravdu,asi by ve spoceném oblečení nešla do školy a má tu školní tašku.To je divné,řekl.Co budeme dělat?Řekla se slzami v očích,Maryna.No musíme to nahlásit!To byla jeho odpověď.
